Pražský hrad v květnu zveřejnil ve veřejném registru smluv objednávku na kamenný sarkofág pro uložení dvou kosterních ostatků. Zakázku za 69 tisíc korun zhotovil restaurátor z Prahy Miloš Gavenda.
Ostatky patří muži a ženě z přelomu 9. a 10. století. Podle místa jejich nálezu v prostoru kostela Panny Marie a podle tradice by se mohlo jednat o knížete Spytihněva z rodu Přemyslovců, prvorozeného syna Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily, uvedl archeolog Jan Frolík z Akademie věd, který výzkum vedl.
„Pokud vezmeme v úvahu šperky nalezené u manželky, které mohou být datovány nejpozději do první poloviny 10. století, a také to, že v kostele mohl být pouze knížecí pár, vylučovací metodou nám zůstane Spytihněv a jeho neznámá manželka,“ dodal Frolík.
Žulová kamenná schránka měří na délku devadesát centimetrů, široká je sedmdesát centimetrů a vysoká pětatřicet centimetrů. V ceně zakázky je sestavení sarkofágu včetně instalace, opracování povrchů i uložení kosterních ostatků.
Spytihněv žil přibližně v letech 875 až 915, byl starším synem Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I. Za vlády Spytihněva I. byl ostroh nad Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnán obranným valem a vznikl tam knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.
Pohřebiště nejstarších Přemyslovců
Další ostatky jednoho dospělého muže a dvou dětí byly uloženy do baziliky svatého Jiří, kterou archeologové považují za pohřebiště nejstarších Přemyslovců. „Schránka obsahuje ostatky mladého, přibližně osmnáctiletého chlapce, v další rakvi jsou ostatky novorozeněte a osmnáctiměsíčního dítěte,“ uvedla historička Milena Bravermanová z oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu.
Tyto ostatky se nacházely v kapli Panny Marie přináležející ke klášteru. „Jsme přesvědčeni, že se jedná o významného představitele přemyslovské rodiny, nikdo jiný tady nemohl být pohřben,“ vysvětlila Bravermanová.
První průzkumy začaly po otevření hrobů v 50. letech a pokračovalo se v nich až do 80. let. Kromě archeologického a historického průzkumu se jednalo i o systematický antropologický průzkum, uvedla Bravermanová.
„Nový průzkum probíhá čtyři roky a ještě není uzavřen. Nicméně v případě těchto přemyslovských ostatků jsou odebrány všechny vzorky a nic nebrání tomu, abychom zakladatele našeho státu a jejich rodinné příslušníky důstojně pohřbili,“ dodala.
