Nedávný nález dvou divočáků, kteří uhynuli na africký mor, jenž se v Česku dosud nevyskytoval, si vyžádal přísná opatření (o nálezu čtěte zde). Všichni chovatelé z okruhu deseti kilometrů od místa nad zlínskou nemocnicí, kde nakažení divočáci pošli, musejí hlásit počty domácích prasat i změnu jejich zdravotního stavu.
Myslivci na katastrech těchto obcí zase nemůžou lovit (a krmit) divočáky, přestože by to chtěli a odstřel by uvítali i zemědělci.
„Prvotně jde o to, aby se nákaza nešířila dál. Pro odlov divokých prasat proto musejí být stanovená pravidla,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
„Nelze například vyvrhnout vnitřnosti divočáka a zahrabat je do země. Tím by se mohl mor dál šířit,“ vysvětlil.
Pro odstřel divočáků jsou myslivci a zemědělci
Myslivci i zemědělci by odstřel divočáků uvítali už proto, že je černá zvěř přemnožená a způsobuje na polích velké škody.
„Odstřel divočáků by měl být spíš povolený,“ myslí si předsedkyně zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová.
„Vepřové farmy se sotva drží při životě, a pokud by se k nim nákaza dostala, mohlo by je to zlikvidovat. Apelovali jsme na myslivce už vícekrát, aby počty regulovali,“ řekla Brázdilová.
Přísnější pravidla pro chov prasat
Chovatelé z těchto měst a obcí musejí odevzdat soupis prasat domácích. Musejí je mít ustájené tak, aby nepřišla do kontaktu s divočáky. Musejí hlásit změny jejich zdravotního stavu i úmrtí. Myslivci nesmějí ve vymezené zóně lovit a krmit divoká prasata. |
„Černá zvěř je přemnožená, protože nemá přirozeného predátora. Měla by se střílet trvale,“ míní Marek Dluhoš, ředitel SZP Těšnovice, kde chovají 22 tisíc prasat.
Opatření veterinářů by mělo platit dva roky
Myslivci jsou však vázaní pravidly veterinářů. „Rádi bychom divoká prasata stříleli, ale nařízení veterinářů je pro mě zákon. Zřejmě jde o to, že by se při manipulaci s nakaženým masem mohla nákaza šířit,“ uvažuje šéf zlínských myslivců Zdeněk Hluštík.
Podle mluvčího veterinární správy už vznikla pracovní skupina, v níž jsou také myslivci, která stanoví podmínky pro odstřel v zamořené zóně. Ten by mohl být později opět povolený, zatím ale není jasné, kdy to bude.
Mimořádné opatření veterinářů by přitom mělo platit dva roky. To pro chovatele mimo jiné znamená, že musejí své obci nahlásit počty prasat, i kdyby měl někdo doma jen jednoho vepře na zabíjačku. A také zabíjačku musí nahlásit předem, ovšem veterinářům.
„Vyzýváme všechny chovatele prasat v zamořené oblasti, aby své chovy nahlásili na svůj obecní úřad a v případě Zlína na odbor životního prostředí a zemědělství nejpozději do pátku do 12 hodin,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství zlínské radnice Vladimíra Pavlovová.
Chovatelé budou mít zároveň povinnost hlásit změny zdravotního stavu prasat domácích.
Za porušení nařízení hrozí pokuta
Platí i to, že se ze zamořeného území nesmí odvézt žádné prase, což je komplikace pro zemědělce, kteří zvířata odvážejí na jatka mimo region.
„Zhruba 700 prasat měsíčně dodáváme na jatka,“ přiblížil jednatel tečovického zemědělského družstva Zemet Aleš Mikoška.
Právě Zemet, kde chovají pět tisíc prasat, je v zamořeném pásmu (o opatřeních v jeho dvou vepřínech zde). Veterináři tam byli ve středu už podruhé za poslední dva dny na kontrole a odebrali vepřům krev, kterou pošlou na rozbory. Výsledky by měly být ve čtvrtek.
„Zdravotní stav našich prasat je dobrý,“ věří Mikoška v to, že u prasat se nákaza nepotvrdí.
Pokud by nařízení veterinářů porušila fyzická osoba, může dostat pokutu 50 tisíc korun, právnická osoba až dva miliony.
Veterináři od pondělí zamořené pásmo rozšíří na celý zlínský okres, což vyplynulo z jednání České republiky s Evropskou komisí. Pravidla v něm ale budou zmírněna. V nově zařazených městech a obcích už například chovatelé nebudou muset hlásit počty prasat.
Ministr zemědělství potvrzuje, že se v Česku vyskytl africký prasečí mor:
27. června 2017 |
