Každodenní náplní mláďat a gorilích puberťáků je postrkování, pranice, honičky a dokazování si, kdo je lepší. Venkovní výběh je plný zábavných prvků, na trávě se dobře zápasí. A někdy je i zapotřebí si svůj prostor náležitě upravit.
„Tentokrát to odnesl jeden z keřů ve spodní části výběhu,“ konstatuje Vít Lukáš, kurátor primátů pražské zoo. „Zajímavé je, že si ho gorily po několik let vůbec nevšímaly, maximálně se za něj schovávaly. A letos? Jednak se do něj pustily a občas z něj lámou a okusují větvičky. Ale nejvíc zabrat mu dávají kluci při svých hrátkách,“ dodává.
Nuru se pustil do úprav opravdu zodpovědně, „papuče“ na nohou, které si na to vyrobil z dřevítky, tomu dodaly na vážnosti. Keř, který byl elegantně zastřižen na zahájení 86. sezony v pražské zoo (viz článek), prostě podle jeho názoru vyžadoval novou podobu.
Své pracovní zapálení si oba bratři umí zpestřit: divoké honičky, hra na babu, schovávačky pod zbývajícími větvemi a listím se mísí s tvrdým bojem o pozici vrchního zahradníka. Je to úžasná zábava, metat kotrmelce kolem zubožené rostliny a přitom se točit jako pouťové atrakce nejen kolem keře, ale i kolem vlastní osy.
Tolik zájmu jen tak nějaký keř nezvládne. Bohužel ji neunesl ani jinak poměrně odolný keř v gorilím výběhu. Nicméně Nuru si svůj velký okamžik na scéně hrdě užíval, i když se vítězství snažil kamuflovat za výraz nevinného gorilího mláděte.
