Pech dojel počtvrté v sezoně druhý a v celém jeho táboře zavládla spokojenost. „Ze všech těch druhých míst mám tentokrát největší radost,“ hlásil Pech v neděli dopoledne spokojeně do telefonu.
V tu chvíli připravoval snídani pro členy svého týmu, kteří po nočním přejezdu z Hustopečí do Plzně už chystali vůz na další závod. Prestižní Rallye Bohemia v okolí Mladé Boleslavi totiž startuje už za necelých čtrnáct dnů.
Závod byl i součástí slovenského mistrovství, navíc vedle Kopeckého jel i druhý tovární jezdec Švéd Pontus Tidemand. Je pro vás druhé místo vzhledem k této konkurenci nejcennější v letošní sezoně?
To zase ne. Nejcennější bylo druhé místo na Valašce, prvním závodě s novým autem. Ale tady z toho mám největší radost, protože jsme před Hustopečemi úplně změnili nastavení vozu.
V čem přesně?
Šlo o systémové věci na podvozku, na diferenciálu. Ono každé auto potřebuje něco jiného. Miníka (mini cooper) jsme ladili rok, tady nám to trvalo čtyři závody.
Bylo složité se k takovému kroku odhodlat?
Bylo, protože jsme moc nevěděli, jakým směrem se vydat. I ty změny, které jsme dělaly předtím, byly k lepšímu. Posouvali jsme se dopředu. Cítil jsem ale, že tomu stále něco chybí. Víc agresivity, drzosti. Tak jsme to vzali za jiný konec, i když se nám to zpočátku nezdálo. A ono to fungovalo... Konečně jsem to auto dokázal naplno využít.
Kdy jste se ujistil, že právě tohle je správná cesta?
Poznal jsem to hned při testu před závodem. Najednou jsem se třeba ani před strží nebál, že to auto neuřídím. Samozřejmě až samotný závod vám ukáže, jakou máte rychlost. A už ta první rychlostka, i když jsem chyboval a auto mi chcíplo, byla rychlá a hodně nás to povzbudilo. Nadchlo nás to, cítili jsme se s Petrem úplně v jiném světě.
Přesto jste se po zmíněné chybě propadl až na desáté místo, ze kterého jste se posouval dopředu. Zažil jste už někdy podobnou stíhací jízdu?
Párkrát už jsem to za těch dvacet let kariéry zažil... Jednou jsme se třeba na Bohemce prokousali z 88. místa po třetí erzetě až na celkovou čtvrtou příčku. Pamatuji si to velice dobře, byl to rok 2003 a tehdy tam startovalo nejvíc WRCéček.
Ve druhé etapě jste porazil i lídra šampionátu Jana Kopeckého, je to povzbuzení?
Potěšilo mě to. I on musel jet rychle, nemohl nic vypouštět. Velice rychle jsme se dostali na celkové druhé místo a pak už jsme ho udržovali. Důležité bylo, že auto se teď chová jinak a já ho lépe ovládám.
Takže z pozicí jakéhosi korunního prince letošní sezony smířený nejste?
To tedy nejsme! Makáme, abychom Honzu dohnali. Nechci ale podceňovat ani další závodníky, i když je zatím porážíme. Není to nic extra jednoduchého. Ale chceme Honzovi Kopeckému ještě víc sekundovat, třeba už za dva týdny na Bohemce. Pak nám přijde nový motor, který bude silnější. A to by nám mělo pomoc, oni jsou přece jen jako posádka lehčí a navíc mají silnější auto, takže i nám se každý ten koník navíc hodí.
Rallye Bohemia se jede už za necelých 14 dnů, času na přípravu vozu je docela málo. Je to pro vás nějaká komplikace?
Připravujeme se na to už dlouho. Naštěstí jsme na Hustopečích neudělali žádný velký malér, abychom museli auto opravovat. Teď proběhnou jen rychlé repase, kluci na autě pracovali hned po návratu z Moravy. Právě jim chystám snídani, jsou na dílně, od rána dělají v plné sestavě. A já se o ně musím postarat... (úsměv)
