Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017) | foto: Reuters

Migranti z Bangladéše míří do Evropy, na člunech je jich víc než Syřanů

  • 858
Druhou nejpočetnější národností mezi migranty plavícími se přes Středozemní moře do Evropy jsou Bangladéšané. Za cestu z daleké Asie do Libye dají tisíce dolarů a výsledek je nejistý, přesto jejich počet stále roste. Z vlasti je vyhání vysoká nezaměstnanost, stoupající hladiny moří i rozbujelá korupce.

Letošní data Mezinárodní organizace (IOM) pro migraci ukazují, že Bangladéšanů je mezi běženci plavícími se přes Středozemním moře čím dál více. „Na konci letošního února představovali Bangladéšané zaregistrovaní v italských přístavech čtvrtou nejčastější národnost. Na konci dubna už byli druzí,“ prohlásil před dvěma měsíci koordinátor Mezinárodní organizace pro migraci Federico Soda.

Zatímco v roce 2016 italské úřady zaregistrovaly rekordních 8131 Bangladéšanů, za prvních 120 dní letošního roku jich napočítaly už 4645. Rodáci z chudé asijské země tvoří asi deset procent všech migrantů mířících letos přes moře do Evropy. Ve statistikách je trumfují jen Nigerijci, uprchlíci z válkou rozvrácené Sýrie jsou až na pátém místě.

Cesta z delty Gangy do Libye je drahá a riskantní. Migranti „agentům“ za letenky a příslib práce platí až 9000 dolarů (asi 211 tisíc korun). Jedna skupina Bangladéšanů zachráněných na moři se pracovníkům IOM svěřila, že do Libye letěli přes Dubaj a Turecko. V Tripolisu jim jejich „zaměstnavatel“ zabavil pas a udělal z nich otroky. Když se jim podařilo uniknout, dali pašerákům sedm set dolarů za to, že je posadili na vratký člun a poslali na moře.

Západ nechce krvavá trika a textilky stojí

Bangladéš je relativně demokratická země, která se těší stabilnímu růstu a během uplynulých dekád se jí podařilo výrazně snížit počet lidí žijících pod úrovní chudoby - zatímco v roce 1991 to bylo 44,2 procenta, před sedmi lety 18,5 procenta. Proč tedy tolik lidí míří za prací do světa?

Stošedesátimilionová muslimská země čelí velkým změnám. Zvedající se hladiny moří tlačí lidi do přelidněných měst, asi 40 procent mladých je bez práce. Vysoké nezaměstnanosti napomáhá i rozbujelá korupce. Práci ve státní správě dostanete, jen pokud máte na úřadě známého, bez úplatku či konexí se často nedostanete ani na vysokou školu.

Oděvní průmysl, který se do velké míry podílel na ekonomickém růstu země a zaměstnával miliony lidí, dostal tvrdou ránu v roce 2013, kdy při kolapsu textilní továrny v Dháce zemřelo 1137 lidí (více zde). Globální oděvní firmy se lekly a po místních dodavatelích začaly požadovat investice do bezpečnosti a lepších pracovních podmínek pro zaměstnance. Továrny teď stojí a dělníci si musejí hledat novou práci - třeba i za hranicemi.

Perský záliv už netáhne

List The Washington Post poznamenává, že Bangladéšané se za prací nikdy nebáli cestovat a peníze, které posílají domů, tvoří podstatnou část tamní ekonomiky. Loni remitence dosáhly částky 15 miliard dolarů. Oblíbenou destinací byly až donedávna ropné monarchie na Blízkém východě jako Saúdská Arábie, Kuvajt, Omán, Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, kde v roce 2009 pracovalo dohromady 3,7 milionu Bangladéšanů.

Zlaté časy v Perském zálivu ale skončily. Když se ceny ropy propadly, tisíce dělníků z Asie zůstaly bez práce nebo se vrátily domů. Práce na Blízkém východě byla navíc dost nebezpečná. Zaměstnavatelé často gastarbeiterům z Asie po příjezdu zabavili pas a nutili je otročit, tisíce Bangladéšanů se domů vrátily v rakvích.

Server IRIN News nabízí ještě jedno vysvětlení nárůstu Bangladéšanů plavících se ze Severní Afriky do Evropy. Ještě v roce 2013 přicestovaly do Itálie legální cestou tisíce bangladéšských gastarbeiterů. Pak ale italská vláda změnila postoj k migrační politice a přestala Bangladéšanům vydávat pracovní víza. Když se oficiální cesta uzavřela, začali hledat nelegální způsoby.

V Itálii dnes žije asi 100 000 Bangladéšanů. Ti, kteří dorazili nedávno, myjí na křižovatkách řidičům okna a v centru Říma prodávají selfie sticky nebo chlazenou vodu. Ti, kteří jsou v Itálii delší dobu, provozují večerky.

„V Německu je stále těžší dostat azyl. Do Británie je téměř nemožné se dostat... tak kam by měli jit?“ řekl IRIN News expert na bangladéšskou migraci Benjamin Etzold.

Záchrana uprchlíků u pobřeží Sicílie (březen 2016):

30. března 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video