Swanigan junior vděčí otci za svou výšku. Senior totiž měřil 203 centimetrů, syn ho nakonec přerostl o dalších pět čísel. Ale jinak nebyl důvod, proč Calebovi jeho předky někdo záviděl.
Žil v rodině drogově závislého násilníka mezi šesti sourozenci. Že by se mu rodiče kdovíjak věnovali? To ne. A možná to tak bylo lepší, možná byl za to rád. Otec bil manželku a ona potomkům občas poskytovala víc než jen lásku a něhu.
Po čase se manželství rozpadlo. Caleb následně putoval mezi dvěma městy, Utahem a Indianapolis. Než mu bylo třináct, vyzkoušel si postele v pěti různých útulcích pro bezdomovce. To znamená proplétat se mezi zdrogovanými muži a pohozenými jehlami.
Jeho otec následně zemřel. Byl těžký diabetik a vážil tehdy magických 500 liber, tedy 230 kilogramů.
Těžký životní úděl? To Swaniganovi povídejte. Mladíček bez nadějí a vyhlídek se užíral podobně jako jeho otec. Tehdy se zabíjel sladkostmi. Cheesecake, to prý byla jeho první volba na cestě k obezitě.
Když ve čtrnácti měřil ke 190 centimetrům a vážil už 160 kilogramů, muselo se něco změnit. Anebo by jeho život zamířil také do propasti. Naštěstí pro Caleba se opravdu něco změnilo. Zasáhl jeho starší bratr Carl Jr. Přesvědčil trenéra svého basketbalového týmu Roosevelta Barnese, aby se Caleba ujal. Jako kouč a hlavně jako druhý otec.
A tento dobrý skutek našel odezvu.
Caleb Swanigan začal hubnout, pak se pustil na hřiště a svými nově získanými svaly si rychle proklestil cestu na vrchol.
V roce 2014 slavil s americkým výběrem zlato ze světového šampionátu sedmnáctiletých, o rok později si radost zopakoval mezi devatenáctiletými. V nové rodině rozhodně neměl problém ani se školou, čtyřleté studium na střední zvládl za tři roky.
Když přišel univerzitní čas, Swanigan následoval otčíma Barnese a zůstal věrný Indianě, zamířil na Purdue.
Ty dva roky se mu vyplatily. Bojovný pivotman tlačil tým k výhrám a pověst si měsíc za měsícem vylepšoval. Své jméno, svou hlavu i své tělo připravil na další krok. Teď chce do NBA.
Zatím se se Swaniganem počítá na přelom prvního a druhého kola draftu, zbystřit by měly kluby, které mají problém na doskoku. Právě v téhle činnosti se Caleb našel nejvíc. V uplynulé sezoně NCAA si hned čtyřikrát připsal zápas s 20 či více doskoky plus 20 či více body.
Reportáž o Swaniganově přerodu:
Současnému trendu univerzálnosti se však jeho hra nevzpouzí, je produktivní při zakončení zpod koše, zlepšil se ve střelbě z dálky, nemá problém posunout míč na lépe postavené spoluhráče. Ovšem mnozí skauti mu vyčítají jeho obranné schopnosti. Tady čeká nová výzva.
Jenže Caleb Swanigan na sobě pracovat umí. To už dokázal.
