Na ploše o rozloze dvou fotbalových hřišť je spousta jam různých tvarů i velikostí. Skupina menších kulovitých jamek vyplněných tmavší hlínou tvoří velký obdélník. Pro zkušeného archeologa Daniela Stolze ze společnosti Archaia je to jasný důkaz, že tu před sedmi tisíci lety stál neolitický dům ze dřeva a hlíny.
„Půdorys domu, který s nejméně třemi tvořil sídliště kultury s vypíchanou keramikou datovanou mezi roky 4800 až 4600 před naším letopočtem, je dobře patrný. Už jen to, že jsme jejich pozůstatky zachytili, je úžasné. Půdorysy domů této kultury se dochovávají jen velmi vzácně, protože jsou většinou mělce pod povrchem a hluboká orba je ničí,“ říká vedoucí výzkumu v úseku číslo šest a sedm staveniště dálnice D11 u Lochenic Daniel Stolz.
Objev sídliště z mladší doby kamenné je zatím nejvýznamnější, který se podařilo archeologům v trase budoucí dálnice mezi Hradcem a Jaroměří učinit.
Silné kontakty se vzdálenými oblastmi
Kultura s vypíchanou keramikou patří k druhé nejstarší zemědělské kultuře na území Čech. Předchůdci lidu, který zdobil keramiku charakteristickými vpichy, přišli do střední Evropy z Karpatské kotliny kolem roku 5500 před naším letopočtem. Dalším určujícím prvkem jsou právě dlouhé domy, které mají velikost od 10 do 50 metrů. Tvořila je dřevěná konstrukce a stěny byly vymazané hlínou, podobně jako u hrázděných domů.
Průzkum pod D11
|
„Nejdelší dům, který jsme objevili, má kolem osmnácti metrů. Podařilo se nám objevit i hliníky, odkud tehdejší obyvatelé brali hlínu na stavbu domů či výrobu keramiky. Našli jsme i sídlištní jámy pro uchovávání potravin - plnily funkci ledniček,“ říká Stolz.
Archeologům vyrazil dech i nález obsidiánu, sopečného skla, které první zemědělci zasazovali do dřevěných rukojetí a vytvářeli primitivní srpy nebo nože.
„Obsidián pochází z Karpatské kotliny. Je to nepochybný důkaz, že obyvatelé tohoto sídliště udržovali silné kontakty se vzdálenými oblastmi. To je v Čechách velká vzácnost. Lokalit s obsidiánem je maximálně několik desítek,“ říká Stolz.
Na vykopávkách pracují desítky brigádníků. Když kolem projede nákladní auto, zvedne se mrak prachu. „Naštěstí tu máme stan, a když je vedro, jdeme se schovat do stínu. Dá se to ale vydržet,“ říká brigádnice Martina, která už našla keramiku, pazourky i kameny na drcení obilí.
Sídliště nemělo dlouhého trvání
Krajinou severně od Hradce Králové se podél silnice číslo 33 táhne desítky metrů široký pás po odstranění ornice. Za několik měsíců zmizí pod dálnicí (více o stavbě čtěte zde). Autostráda protíná historicky cenné území, nepřetržitě osídlené od mladší doby kamenné.
Dokládají to záhadné kruhové stavby - rondely, které se nedávno podařilo objevit u nedalekých Předměřic a Holohlav. S největší pravděpodobností šlo o pravěké svatyně.
I když výzkum v trase D11 začal teprve před čtrnácti dny, už teď archeologové tuší, že je čeká hodně práce. Nasvědčují tomu nejen nálezy z minulosti, ale i průzkum krajiny nejmodernější technologií.
„Ještě před vlastním záchranným výzkumem se dělalo geofyzikální měření celého úseku, je to vlastně sken země. Nahlédli jsme pod povrch, aniž bychom museli kopnout,“ vysvětluje Stolz.
Vědci dokážou pravěké osídlení odhadnout i podle specifických geografických a geologických podmínek.
„Vysoká pravděpodobnost objevů je v místech kolem zaniklých potoků, které jsou dobře patrné. Pohybujeme se v krajině s velmi úrodnou půdou, což v kombinaci s vodou tehdejší obyvatele velmi lákalo,“ ukazuje Stolz na nedalekou rýhu, kterou v dávných dobách vymodeloval potok, jenž se vléval do Labe.
Při detailnějším pohledu je patrné, že sídliště kultury s vypíchanou keramikou stálo na mírné vyvýšenině. „Sídliště nemělo dlouhého trvání, maximálně několik desítek let. Bylo vázané na potok. Později zanikl, tak už tu žádné další sídliště nevzniklo,“ míní Stolz.
