Výtvarnému umění se Musa nějakým způsobem věnoval od malička. „Pamatuju si, že jako malý jsem chtěl být módní návrhář. Pořád jsem kreslil holky a šaty, asi mě na tom nejvíc bavily ty holky,“ tvrdí. Když v šestnácti začal hrát hokej, lásku ke kreslení prý sám od sebe potlačil.
Nadějnou kariéru profesionálního sportovce a juniorského hokejového reprezentanta vyměnil ve dvaadvaceti nečekaně za práci tatéra. „Trochu jsem se děsil, že když máte podepsanou smlouvu, tak víte, co budete dělat za dva roky. A nemůžete to změnit,“ vysvětluje, proč dráhu hokejisty opustil. A co říká na to, že jako hokejista mohl královsky vydělávat? „Asi jsem chtěl být bohatý i jinak než penězi,“ tvrdí.
Jak to vlastně muži s duší umělce na ledě fungovalo? „Myslím, že v týmu nejsou jen samí macho chlapi, to by nešlo. Ale já jsem chytal a o brankářích se říká, že jsou trochu zvláštní, že jinak by si do té brány nestoupli,“ říká Musa.
První tetování si Musa pořídil až rok po konci hokejové kariéry. Když pak zkoušel tetovat sám, začínal na sobě. „Bylo těžké shánět ‚oběti‘, takže vítězily pomeranče a vlastní nohy,“ vypráví muž, který má nyní tetování celou řadu. Třeba i na krku. „To kupodivu vůbec nebolelo, ale možná jsem byl jen v nějakém transu. Neměl jsem žádný plán, byla to čistá improvizace mého kamaráda, který je světovou špičkou.“
Má za sebou už dvě výstavy - v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a pražské galerii Pro arte. Nyní svou tvorbu představí na dosud největší výstavě s názvem Signatura. „Hlavním tématem jsou zvířata. Já jsem vždycky rád pracoval s textem a zajímalo mě, kde končí znak a začíná kresba,“ vysvětluje výtvarník. „Název výstavy Signatura v sobě také spojuje slova znak a příroda.“
Výstava bude otevřená od středy a v pražské výstavní síni Mánes bude k vidění do 9. července.
Celý Rozstřel s Lukášem „Musou“ Musilem:
