V Paříži si tak dál zlepšuje kariérní maximum, poprvé se podívá do druhého týdne Roland Garros. „Je to pro mě vážně velká věc,“ uvedla. „A to vím, že nehraju svůj nejlepší tenis.“
Turnajová dvojka má před sebou slibnou cestu, neboť ji v osmifinále čeká nenasazená Veronica Cepedeová z Paraguaye, 97. hráčka světového žebříčku.
Potřetí za sebou jste na grandslamu v osmifinále, přitom vám dlouho nešly. To zní hezky, ne?
Jsem taky docela překvapená - zvlášť tady, když jsem na Roland Garros předtím nepřešla 2. kolo. Nejdůležitějším krokem pro mě bylo loňské US Open, kde jsem nakonec prošla až do finále. Díky tomu se cítím dobře, i když nepředvádím nejlepší výkony. Už vím, že v úvodních kolech nemusíte předvádět skvělý tenis, ale prostě se přes ně musíte nějak dostat. To je pro mě velký posun.
I tady jste 3. kolo zvládla hlavně hlavou?
První set byl rozhodující. Pak jsem se víc uvolnila a hrála o hodně rychleji, ona byla víc dole; to šlo ruku v ruce. Začala jsem hodně dobře, ale pak přišel jeden blbý game a pak jsem udělala strašné chyby z bekhendu. Ten jsem dneska fakt nesnášela. To se nesmí stát, kolikrát mě ani přitom nijak nezatlačila. Když nezaservíruju a do toho udělám chyby, je to špatné.
Ale vyhrála jste. Čím jste to zlomila?
Výpadek byl jen menší, asi dva gamy. Ona hrála dost solidně: sice nešla na winnery a nic mi nehrozilo, ale chyb tolik nedělala. Bylo to spíš o tom, jestli si to uhraju, nebo zkazím. Naštěstí se to zlepšilo. Forhend byl dneska dobrý. Hodně dobrý.
Je tohle váš největší posun? Že vítězíte v duelech, kdy nepředvádíte to nejlepší?
Ani jeden zápas tady nebyl extra dobrý. Ale jsem dobře nastavená v hlavě, takže jsem schopná se tím probojovat a prokousat. Když mi pár bekhendů nevyšlo, tak věřím forhendu. Další zápas to může být opačně, což se doufám nestane - je důležité, aby mi fungovala aspoň jedna z mých největších zbraní, což jsou forhend a servis.
Cítíte, že je k vám v Paříži zatím los přívětivý?
Samozřejmě, docela jo. Ale na druhou stranu - i nasazené tady mají problémy, někdy může být nasazená soupeřka lehčí. Tyhle „obyčejné“ holky kolem šedesátky bojují o každý míč. Kdybych byla na betonu, nebo třeba měla na antuce dva vyhrané turnaje, tak bych řekla, že je los neskutečný. Takhle je pro mě těžký každý zápas. A připravuju se, jak kdybych měla hrát se Serenou. Nechci to podcenit.
Ale favoritkou budete znovu, že?
Znovu bych měla vyhrát, v tom je to tady zatím podobné. Ale i když jsem dvojka na papíře, na antuce se jí necítím. Pro mě nehraje roli, jestli je soupeřka 60., nebo 300. na světě. Když tu někdo postoupí do 4. kola, evidentně má za sebou dobré zápasy a nejspíš to na antuce umí.
Co od Cepedeové čekat?
Zatím přesně nevím, co hraje za tenis. Ale David (kouč Kotyza) se na ni byl podívat. U mě platí, že pokud je tam někdo, kdo hraje vyloženě agresivně, je to o nás obou. Proti soupeřkám, které spíš běhají a vrací to, tedy předvádějí takový antukový tenis, je to zase spíš o mně - jestli si to uhraju, nebo udělám chyby. Čekám, že ona bude spíš antukářka.
Cesta dál se otevírá, cítíte to také tak?
Mám teď hodně sebevědomí; jakmile vyhrajete dva tři zápasy za sebou, je to vždycky dobré. I když nehraju svůj nejlepší tenis, jsem tady. Doufám, že bude těžké mě porazit.
