Prezident Zeman nad svými rivaly v průzkumech stále vede. Ale při hodnocení jednotlivých uchazečů už nedominuje. | foto: Petr Topič, MAFRA

Byl by dobrým prezidentem? Drahoš v průzkumu překonal Zemana

  • 2246
Agentura Median zveřejnila na svém webu květnový „prezidentský“ průzkum mínění. Ukázal mimo jiné jednu zajímavost: při otázce, koho by lidé volili, získává nejvíce hlasů Miloš Zeman. Ale při dotazu, kdo by byl dobrou hlavou státu, ho zřetelně překonává akademik Jiří Drahoš.

Agentura Median výzkum provedla pro Český rozhlas, nyní jej celý zveřejnila na svém webu. To, jaké postoje lidé zaujímají při otázce, zda by ten či onen zájemce byl dobrým prezidentem, dosud nebylo známo.

A pro bývalého předsedu Akademie věd jsou to poměrně nadějná čísla: Jiří Drahoš by byl velmi dobrým prezidentem podle 12 % lidí (stejně jako Miloš Zeman), spíše dobrým prezidentem podle 28 % dotázaných. Miloše Zemana za „spíše dobrého“ označilo 21 % odpovídajících.

Pro velkou část respondentů (26 %) by Jiří Drahoš byl nevýrazný, respektive ani dobrý, ani špatný. O Zemanovi takto smýšlí 16 % dotázaných.

Za spíše špatného prezidenta pak Zemana považuje 22 % dotázaných, za velmi špatného 24 %. Drahoš zde získává lepší „známky“ – spíše špatný by byl podle 10 % lidí, velmi špatný jen podle 7 %. Poměrně hodně dotázaných, téměř pětina, nedokázala Drahoše na této škále nikam zařadit.

Výzkum agentury Median pro Český rozhlas se konal 25. a 26. května. Zúčastnilo se ho 1 008 respondentů.

Třetí z rýsujících se favoritů prezidentské volby, textař a sociální antropolog Michal Horáček, má poměrně malé jádro skalních příznivců (jen 5 % odpovídajících soudí, že by byl „velmi dobrý“ prezident), pro výrazně více lidí by ovšem byl „spíše dobrou“ hlavou státu (23 %).

Co průzkum naznačuje? Potenciál, ale žádnou jistotu

Jako každý průzkum mínění je třeba i čísla agentury Median brát střízlivě. Pro Jiřího Drahoše byla květnová data – tedy onen aktuální výzkum – rozhodně příznivější než dubnová. Opačný posun nastal u Miloše Zemana. Ale už v minulosti se ukázalo, že lidé prezidentovi vyčetli některé výstřelky, třeba vulgární mluvu v rozhlase, načež mu později odpustili a jeho podpora vzrostla.

Ostatně, ještě v dubnu měl Zeman více „kladných“ bodů než Drahoš.

A zatímco nyní má Jiří Drahoš podíl kladných a záporných hlasů 40 ku 17, Miloš Zeman 33 ku 46 a Michal Horáček 28 ku 33, lze už ze zaměření jednotlivých uchazečů soudit, že se Horáček a Drahoš budou ze značné části utkávat o ty samé voliče, kteří si mezi nimi budou muset vybrat. Zatímco stávající prezident na obzoru rivala, se kterým by se o „své“ voliče pral, nemá.

Horáček už má 50 tisíc podpisů

Zeman i Drahoš se metě rychle blíží

Poměrně jasně to ilustruje skutečnost, že když měli lidé kandidáty ohodnotit, dopadl Drahoš nejlépe, ale když si mezi nimi museli v tomtéž průzkumu vybrat, skončil až za Zemanem – stávajícího prezidenta by volilo 35 % lidí, Drahoše 24 %. Třetí Michal Horáček by měl 20 %.

Mít méně odpůrců než Zeman by mohlo případnému soupeři prezidenta ve druhém kole voleb pomoci u lidí, kteří volí optikou menšího zla a o „svého“ favorita už přišli. Ale čím méně bude ve hře kandidátů, tím menší je šance, že ke druhému kolu vůbec dojde – respektive roste šance, že by v současném rozložení sil mohl Zeman vyhrát už v kole prvním.

Kdyby například zůstala zachovaná stávající voličská preference (tedy Zeman 35 %, Drahoš 24 % a Horáček 20 %) a nikdo jiný by už do voleb nevstoupil, ve volebním modelu by si kandidáti rozdělili i hlasy lidí nerozhodnutých či svou preferenci nesdělujících. A hned by výsledek voleb vypadal takto: Zeman 44 %, Drahoš 30 %, Horáček 25 %. Stačilo by pak mírné vychýlení hlasů ve prospěch Miloše Zemana, aby mohl slavit obhajobu mandátu už v prvním kole.

Nikdo z dalších zájemců sbírajících podpisy se zatím padesátitisícové metě neblíží a žádná strana také nenominovala svého kandidáta, i když o nich ČSSD, ANO i ODS hovoří. Do data pro registraci kandidátních listin (zřejmě začátkem listopadu, podle termínu voleb) i do voleb samotných ovšem ještě zbývá poměrně hodně času.

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku, termín vyhlásí předseda Senátu, připomněla ČTK.

Jiří Drahoš oznámil svou kandidaturu na prezidenta koncem března:

28. března 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video