USA odstoupily od dohody o klimatu, Evropa s Trumpem o nové jednat nechce

  • 1180
Americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody, kterou v roce 2015 podepsalo 195 států. Země zahájí vyjednávání o nové klimatické dohodě, která by byla pro Američany spravedlivější, řekl šéf Bílého domu. Evropští politici ale o nové dohodě jednat odmítají.

„Dohoda je handicapem pro ekonomiku USA. Nechceme, aby se nám ostatní lídři smáli. Už to dělat nebudou,“ uvedl. USA končí s příspěvky do klimatických fondů spojených s pařížskou dohodou. Smlouva zvýhodňuje jiné země na úkor Američanů, prohlásil Trump.

„Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ prohlásil Trump před skupinou aplaudujících příznivců v Růžové zahradě Bílého domu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale Trumpovi sdělil, že ohledně pařížské klimatické dohody již není nic, o čem by se dalo vyjednávat.

„Je mi líto rozhodnutí amerického prezidenta. Je nutné věnovat nadále veškeré síly globální klimatické politice, která uchrání Zemi,“ vyjádřil na Twitteru přesvědčení německé kancléřky Angely Merkelové její mluvčí Steffen Seibert. Vlády Francie, Německa a Itálie zároveň vydaly společné prohlášení, ve kterém vyjádřily politování nad Trumpovým rozhodnutím.

Pařížská dohoda

Pařížská dohoda o globálním snižování emisí skleníkových plynů nabyla účinnosti loni v listopadu. Jejím základem je udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů.

Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Svého cíle však protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent.

Trumpa za jeho krok kritizoval i předchůdce v úřadu Barack Obama. Prezident a jeho vláda zahazují budoucnost, uvedl v prohlášení. Věří, že se státy USA, města a firmy vzepřou tomuto rozhodnutí a vyvinou ještě více úsilí k ochraně planety.

Eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete uvedl, že Evropská unie hluboce lituje jednostranného rozhodnutí USA. Svět podle něj může v boji s klimatickými změnami i nadále počítat s evropským vedením.

Zástupce komise v prohlášení uvedl, že EU po americkém kroku posílí svá stávající partnerství a bude hledat nová od největších světových ekonomik po nejmenší ostrovní státy, které jsou klimatickými změnami ohrožené.

Trump už v uplynulých dnech opakovaně naznačil, že Amerika od této dohody odstoupí (více zde). Během předvolební kampaně uváděl, že boj o zmírnění globálního oteplování bude Spojené státy stát tisíce pracovních míst, což nehodlá dopustit.

Přísnější regulace vytvoří i nová místa, říkají ekonomové

Mnoho ekonomů však s touto teorií nesouhlasí. Argumentují tím, že příklon k zeleným zdrojům energie by v tomto průmyslovém sektoru vytvořil odpovídající počet pracovních míst, píše agentura AP.

„Jisté je, že pokud USA odstoupí od pařížských dohod, nová místa to určitě nevytvoří. Ano, přísnější regulace pro ochranu životního prostředí mnohdy některé lidi připraví o práci, zároveň však vytváří nové příležitosti, takže se bavíme o téměř vyrovnaném mechanismu,“ popisuje profesor z University of Pennsylvania Cary Coglianese.

Pohled ekonomů překvapivě podporují také velké ropné společnosti jako Exxon Mobil a Shell či řetězec obchodů Walmart a technologický gigant Apple. „Potřebujeme pracovat s určitým rámcem, jak čelit klimatickým změnám,“ myslí si výkonný ředitel Exxon Mobile Darren Woods. Ben van Beurden ze společnosti Shell tvrdí, že odstoupení USA od klimatické dohody uvrhne těžký průmysl do období nejistoty, protože je navázaný i na celou řadu zahraničních států, které nová klimatická ujednání již ratifikovaly.

Uměle vytvořené rozhodování

Velké ropné a těžařské společnosti navíc upozorňují, že stále více pracovních míst nahrazují automatizací. Odklon od zelených zdrojů energie tak místa pro americkou dělnickou třídu přinese jen těžko. Spojené státy navíc už nyní zaměstnávají v sektoru solární energie více lidí než v uhelném průmyslu.

Nehrozí, že se upečeme, řekl Klaus. Věří, že Trump odmítne dohodu o klimatu

„Představa, že se musíme rozhodovat mezi vytvářením pracovních míst a bojem s klimatickými změnami, je chybná. Náš zelený průmysl roste a zaměstnává miliony Američanů,“ vysvětluje prezident obchodní společnosti ITI Dean Garfield

Tlak na rozšiřování a modernizaci ekologických zdrojů energie je patrný po celém světě. I Čína, která je největším znečišťovatelem ovzduší, masivně investuje do větrných a solární elektráren. Ve čtvrtek z Pekingu zaznělo, že Čína se klimatických dohod z Paříže bude držet i v případě „rebelie“ Spojených států.

Samostatnou kapitolou jsou případné ekonomické dopady při zahlazování následků klimatických změn. Střídání extrémních veder a prudkých bouří může poškodit americké farmáře. Při zvednutí hladiny oceánů hrozí zaplavení pobřežních měst. Opatření mohou podle studie ukrojit do roku 2100 až dvacet procent globálního ročního rozpočtu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video