Nejvyšší soud začal projednávat zákonnost odposlechů v kauze Davida Ratha (30....

Nejvyšší soud začal projednávat zákonnost odposlechů v kauze Davida Ratha (30. května 2017). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Tlaku umíme odolat, odmítli se soudci NS vyloučit z Rathova případu

  • 36
Odmítnutím námitky pro svou údajnou podjatost zahájil senát Nejvyššího soudu druhý den jednání v případu Davida Ratha. Předseda senátu rozhodnutí odůvodnil tím, že schopnost odolávat tlakům ze strany politiků či médií je součástí profesionality soudce. Po skončení dokazování jednání odročil.

Nikdo z obžalovaných se ve středu k projednávání stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) v případu údajné korupce exhejtmana Davida Ratha a dalších deseti aktérů nedostavil.

„Neshledali jsme zákonnou překážku pro to, aby náš senát vzhledem ke vznesené námitce podjatosti ve vztahu ke všem členům senátu nemohl rozhodnout, náš postup je v souladu s dlouholetou judikatorní praxí Nejvyššího soudu,“ uvedl předseda senátu Vladimír Veselý.

Údajnou podjatost Rathovi advokáti dovozovali mimo jiné i z vyjádření Miloše Zemana, který podle nich „vyhrožoval“ kárnou žalobou soudci pražského vrchního soudu Pavlu Zelenkovi. Ten loni v prosinci vydal rozhodnutí zpochybňující zákonnost odposlechů, které jsou klíčovými důkazy obžaloby a který případ vrátil krajskému soudu v Praze.

Soud také odmítl přehrát CD s prezidentovým projevem, které v úterý předložil exhejtmanův advokát (více jsme psali zde).

Po skončení dokazování dal předseda senátů advokátům prostor přednést závěrečné návrhy. Následně jednání odročil na 7. června, kdy má padnout rozhodnutí. Původně bylo pokračování jednání naplánováno ještě i na čtvrtek.

„Tohle nejsou koňské dostihy, abych výsledek tipoval dopředu,“ reagoval vzápětí advokát manželů Kottových Tomáš Sokol. „K námitce podjatosti bych se asi nepřipojoval, ale rozumím jí, pan prezident si o to svými infantilními výroky přímo koleduje,“ podotkl.

Přeruší NS řízení, aby neovlivnil krajský soud?

Advokát Davida Ratha Roman Jelínek po skončení jednání řekl, že by bylo překvapivé, kdyby senát námitce podjatosti vyhověl, dosavadní průběh řízení však označil za mimořádně korektní. „Proti odmítavému rozhodnutí podáme stížnost, v případě jejího odmítnutí se nesporně obrátíme na Ústavní soud. Pokud senát napadený námitkou podjatosti o ní sám rozhodne a není opravného prostředku, nějak se to řešit musí,“ uvedl.

Dodal také, že pokud jsou soudci Nejvyššího soudu námitkou podjatosti napadeni v civilním řízení, rozhoduje o ní jiný senát téhož soudu. „V trestním řízení tato úprava chybí. Mezera v zákoně se musí nějak vyřešit,“ dodal.

Zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Radek Doležel odmítnutí námitky podjatosti přivítal. „Mám za to, že nebyly důvody tento návrh akceptovat. Dokazování bylo dostatečné, myslím si, že o stížnosti může být rozhodnuto pouze na základě spisového materiálu, který má NS k dispozici, není potřeba provádět další dokazování,“ doplnil.

V trestním řízení mají mít obě strany stejné příležitosti, což podle Rathova advokáta v tomto případě nemají, protože stížnost pro porušení zákona může ministr podat kdykoli v průběhu řízení. NS by tak podle něj měl přerušit řízení do rozhodnutí krajského soudu.

„Podle dřívějších rozhodnutí NS by stížnosti pro porušení zákona mělo předcházet dovolání, je-li ho možné podat. Tady to ještě není možné, protože věc ještě není skončena. Výsledek stížnosti významně ovlivní průběh řízení o otázce viny či neviny,“ dodal.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video