Zuzka (29) se do Výměny přihlásila proto, aby vypadla ze stereotypu matky na mateřské, a taky, aby se v jiné rodině naučila něco nového. Po desetidenním pobytu ve dvoupokojovém bytě v Ústí nad Labem, kde měla kromě Jirky (28) na starost tříletou Gábinu a osmiměsíčního Matýska, pochopila, že má být vděčná za to, co má doma.
„Tady snad kouří úplně všichni, jak je to tu načichlý kouřem,“ konstatovala bezprostředně po příjezdu a na závěr všem sdělila, že první tři dny nemohla vůbec dýchat. Kouření doma bylo první, co také po pěti dnech, kdy měla navrhnout změny v domácnosti, chtěla změnit.
Zuzka ve Výměně manželek
„V čem žijete? Z toho bytu jde jen smrad, tři dny jsem tam nemohla dejchat. Holka má astma, dýchá kortikoidy a vy jí tam hulíte? Zamysleli jste se někdy nad sebou?“ Vmetla nakonec oběma do tváře.
„Neměli na bydlení, bydleli u bratra v domku na zahradě, odebrali jim dvě děti a pořídili si další dvě, to je nezodpovědný!“ Udělala si Zuzka obrázek už na začátku natáčení. „Děti přece nejsou králíci. Když už je člověk má, tak se jim má věnovat a zabezpečit je,“ uvažovala a nepřestávala se divit, když se dozvěděla, že nejstarší Améliin syn zůstal u svého otce a mladší dvě děti vychovává babička.
Dělník Jiří (28) přiznal, že nemá na děti nervy, neumí se jim věnovat, neví jak, nijak je vědomě nerozvíjí a zvlášť dcera mu přerůstá přes hlavu. Zuzka zjistila, že Gábina nemá žádné hygienické návyky. Když mohla zavést nové pořádky, přála si kromě zákazu kouření v bytě i to, aby si táta se svými dětmi aspoň hodinu denně pohrál a zkusil přebalit syna, což předtím nikdy nedělal. „S malým to problém nebude, ale s Gábinou nevím, ta nevydrží chvíli na místě,“ vymlouval se.
Zuzka si ještě přála sundat ze záchodového prkýnka nehygienický plyšový kryt. „Dali jsme ho tam, protože manželka má jít do měsíce a půl na podvázání, aby už neotěhotněla, tak aby do té doby něco nechytla, abychom dbali na její zdraví,“ vysvětloval divákům Jiří.
Byl to právě on, kdo rodinu do Výměny manželek přihlásil. Amálie si totiž podle něj neustále stěžuje na to, že nic nestíhá. „Proč doma nic nestíhá, když já se tady stihnu i nudit?“ Divila se Zuzka, která se postarala o děti, dva až třikrát za noc vstávala k Matýskovi a měla v jedenáct dopoledne uklizeno a uvařeno. „Protože ji zajímají hlavně cigarety, kafe, telefon. Pokaždé jsem jenom slyšel, že se v noci vůbec nevyspala, že furt lítala k malýmu. A jak to, že ty všechno v pohodě zvládáš a ona je furt unavená? Uvažoval Jiří a Zuzka mu poradila, že jako chlap si musí umět dupnout.
„Neumím na ženskou zařvat, nechci se s ní ani hádat... a stejská se mi po ní hodně,“ neudržel slzy a přiznal, že ho jeho partnerka nikdy brečet neviděla.
Když obě štáb vyzval, aby zhodnotili, zda jim Výměna něco dala, připustil Jiří, že by si měli s manželkou promluvit. „S Amálkou chodíme málo ven a když, ona nechce, neposlouchá. Musíme si s manželkou promluvit, že se jí musíme víc věnovat a v bytě se nesmí kouřit. To je super, jak to Zuzka zavedla. Doma je to teď voňavý, čistý, děti nechrchlají. Nic jiného bych neměnil,“ uvedl Jiří.
Zuzka si uvědomila, že její Láďa (30) je ve srovnání s Jiřím úplný poklad: „Tady v Ústí člověk cítí, že tu někdo žije, ale ne rodina,“ popsala atmosféru.
Amélie: Nesnáším zvířata ani kytky
Od rodiny z Ústí nad Labem přijela do Grunty u Kutné Hory Zuzku na deset dní vystřídat Amálie (29), matka celkem pěti dětí.
„Nesnáším zvířata, tady to prostě nedám, všude pach, ten mi vadí,“ řekla ještě dřív, než ze zahrady poprvé vstoupila do domku nové rodiny. Kromě slepic a psa se tu měla podle manuálu postarat o dvě děti, Nikolu (7) a Jakuba (18 měsíců).
Už druhý den Láďa, který pracuje jako obráběč kovů, viděl, že Amálie nebude k ničemu. „Nemůžu ji nechat o samotě, všechno jí musím poradit, u všeho být,“ posteskl si. „Připadá mi, že se jí vůbec nic nechce dělat, slepicím jen sebrala vajíčka, ale nepoklidila, nedala jim najíst ani napít,“ nechápal a diváci sledovali Amálčin pokus postarat se o kurník.
Amálie ve Výměně manželek
„Jsem alergická na peří, smrdí mi to a bojím se, že mě štípnou,“ fňukala Amálie a ze smradu se jí udělalo zle.
Ani koupání děti Láďa Amálce raději nesvěřil, a ta se durdila. „Vychovala jsem pět dětí a nenechá mi jednoho špunta vykoupat. Bojí se, že ho utopím?“ divila se.
Sotva uplynulo pět dní, delegovala Amálie povinnost starat se o zvířata oficiálně na Láďu, který to už stejně za ni dělal. Přála si, aby jí jeden den ukázal, jak se u nich uklízí a vaří podle jeho Zuzky, a aby vyrazili i s dětmi na výlet do velkého dětského koutku. „Kde my dva půjdeme na kafíčko a děti si to užijou samy.“
Do toho však onemocněl malý Jakub a ani Amálie se jednoho rána neprobudila zrovna ve své kůži.„Strašně mě pálí v krku a hlasivky mám odrovnané,“ prohlásila, ale o pár hodin později už mluvila normálně a Láďa ji podezírat ze simulanství.
„Je toho tady na mě strašně moc,“ stěžovala si. „Uklízím, jedu furt, abys byl spokojenej. Já mám doma dvě malý děti a pořád si dokážu sednout,“ vyčetla náhradnímu manželovi, který jí pohotově odpověděl: „Ale u dětské doktorky jsi teď seděla, byli jsme tam pomalu dvě hodiny.“
„Ale furt jsem přemýšlela, co mám udělat doma,“ nedala se Amálie a Láďa své zoufalství sdělil divákům: „Mám pocit, že mi sem nepřišla nová manželka, ale jenom... to nejde ani pojmenovat.“
Ještě se pokusil přimět náhradní manželku, aby splnila úkol z manuálu a přesadila kytky, jak si přála jeho Zuzka. „Nenávidím kytky, ještě že je zaplaťpánbůh doma nemám,“ nadávala Amálie.
„Přesadit kytky neumí, na slepice má alergii, na psa alergii, nohy ji bolej, záda ji bolej, to je ženská tohleto, s tou bych nebyl, ani kdybych měl bejt poslední na celém světě. Lidstvo by raději vymřelo,“ zoufal si Láďa, zatímco Amélii se začalo stýskat po dětech.
„Už mi začínají chybět všechny děti, ten jejich smích, obejmutí. Lituju toho, že je nemám všechny u sebe, ale je to manželova chyba, celej život jsme si pohnojili, ale až přijedu, tak to chci všechno změnit,“ předsevzala si. „Měla jsem toho tady dost a uvědomila jsem si, že rodina je na prvním místě. I kdyby byl doma bordel, tak hlavně že mám děti u sebe a chci je zpátky. Došlo mi to fakt až tady, že bych je chtěla mít u sebe, aby si mamka na důchod už užívala sama a ne se starala o dva špunty. Dává jim všechno, co bych měla dávat já,“ projevila jistou sebereflexi.
Ladislav si zřejmě prožil nejhorších deset dní v životě. „Šílený, vůbec jsem nevěděl, co mám dělat dřív. Totální chaos a tohleto všechno manželka s grácií zvládá úplně bez problémů. Asi bych se měl taky polepšit, chovat se k ní víc s úctou a projevovat jí víc lásku, než jsem dělal doposud,“ uvědomil si.
Amélie a Jiří: Budeme se snažit
„Je vidět, že se dětem nevěnuješ. Holka zavřená v pokojíčku, cigárko, telefon, kluka houpeš v sedačce a u toho hulíš. Gábina je nehorázně zanedbaná. Ani neví, co to znamená být venku. Ty děti jsou malý jen jednou, potřebujou matku i otce a ani jeden z vás s nimi neumíte komunikovat,“ pustila se Zuzka do druhého páru při závěrečném setkání a Amálie nebyla schopná slova. „Proč jste spolu, proč spolu máte děti, když spolu jako manželé ani jako nic neprožijete?“ Vyslechla si dál.
„Přežíváme. Je toho na mě hodně,“ hlesla jen Amélie a dodala, že ví, že toho spoustu pokazila. „Ale jak se budeme stěhovat do jiného bytu, chci ty děti zpátky k sobě,“ slibovala. I Jiří proklamoval, že až se přestěhujou do nového bytu, začnou fungovat „normálně“. „Budeme komunikovat jako manželé a uvidíš tu změnu, že všechno začne fungovat tak, jak má.“
„Snad. Moc tomu nevěřím,“ reagovala Amálie a Jiří dodal: „Já taky ne, ale budu se snažit.“
