Ona
Libuše s Huyen, které zachránila život.

Libuše s Huyen, které zachránila život. | foto: TV Nova

Krušné chvíle za mřížemi. Libuše zachránila spoluvězeňkyni život

  • 5
Život za mřížemi pluje zdánlivě jednotvárně, ale i tam se občas odehrají dramata. Několik jich zažila i šestapadesátiletá Libuše, která si odpykává trest za finanční podvody. Její spoluvězeňkyně se pokusila oběsit, ale Libuše ji naštěstí stihla zachránit.

Energická Libuše i za mřížemi neustále něco vyrábí a vytváří. Do vězení se dostala kvůli finančním podvodům firem, které zastupovala jako jednatelka. S podvody podle Libuše začala jedna její zaměstnankyně, která falešnými smlouvami vymámila na dva a půl milionu korun. Libuše si podle svých slov uvědomila, že je za vše jako jednatelka zodpovědná a brzy se o ni opravdu začala zajímat policie. V tu chvíli se proto rozhodla, že když už půjde do vězení za podvody, tak by z toho mohla alespoň něco mít a také si trochu užít peněz.

Libuše si chtěla také užít

„Když jsem viděla, že moje sekretářka udělala podvody v takovém rozsahu, tak jsem ty podvody začala dělat taky. Byl to jednoduchý mechanismus. Ale to už jsem věděla, že nás vyšetřují,“ říká Libuše v pořadu Holky pod zámkem. Za půl roku spadla klec a policejní vyšetřovatelé přišli Libuši zatknout. Celková škoda byla v té době přes čtyři a půl milionu korun.

Za mřížemi si odpykává téměř devítiletý trest, který považuje za nepřiměřeně dlouhý. „To mám víc než když někdo zabije člověka,“ myslí si Libuše. Výšku trestu připisuje incidentu se soudcem. Při jednom soudním stání údajně spal přímo během jednání, Libuše se neudržela a zakřičela: „Co si tady ty debile dovoluješ chrápat, když mě máš soudit?“ Sazba osmi let a jedenácti měsíců byla podle ní pomstou soudce za toto ponížení.

Libuše si původně trest odpykávala ve Světlé nad Sázavou, ale požádala o přeložení do Opavy, konkrétně na oddělení pro ženy s psychickou poruchou. Podle svých slov proto, že je to jediné místo, kde si můžete přes den lehnout pod peřinu.

Trestem je odloučení od rodiny

Libuše si na pobyt ve vězení nestěžuje, nevadí jí prý ani ztráta svobody. „Odloučení od rodiny je pro mě ten krutý trest. Kdybych si s nimi nemohla volat, psát si a mít návštěvy, tak si to půjdu hodit,“ říká Libuše, kterou její manžel, syn i snacha s vnučkou pravidelně navštěvují a jsou v kontaktu. Rodina jí také posílá zásoby tabáku, který má za mřížemi velkou hodnotu. Vězeňkyně u sebe totiž nemohou mít hotové peníze, a kuřivo je tedy zároveň i oběživem.

Libuše si ovšem zasloužila i uznání pracovníků věznice, když duchaplně zareagovala a zachránila díky tomu spoluvězeňkyni život. Našla ji na společné cele, jak se pokouší oběsit, hned k ní přiskočila a odvázala ji. Spoluvězeňkyně Huyen se nakonec zotavila a dnes je Libuši vděčná, že jí zachránila život. Libuše za to získala pochvalu, která jí může pomoci k podmínečnému propuštění.

Současná Libušina spoluvězeňkyně Margita trpí poruchou osobnosti a také se několikrát pokusila o sebevraždu. Chybí jí některé sociální návyky, Libuše ji proto pravidelně kontroluje, jestli si čistí zuby, češe a jestli bere léky. Psychicky na tom Margita není příliš dobře, což podle jejích známých souvisí s těžkým dospíváním. Matka utekla od rodiny a Margita a další sourozenci zůstali sami s otcem, který se zřejmě o výchovu příliš nestaral. Později se ukázalo, že Margitu i její starší sestru zneužíval, se sestrou podle známých dokonce zplodil dvě děti. U Margity se pak projevila porucha osobnosti. Ve vězení si odpykává trest za krádeže, výtržnictví a ublížení na zdraví. Ve společnosti Libuše je však Margita poslušná a snaživá. Libuše ji vede přísně, ale laskavě, a Margita si tak konečně užívá pozornosti chybějící mateřské figury.

Dlouhé dny na samotce

Ve věznici ve Světlé nad Sázavou si odpykává svůj trest za ublížení na zdraví Alžběty přezdívaná Doda. Jako mladistvá si tiskla peníze, za to ještě vyvázla s podmínkou. Za mříže putovala po rvačce s ochrankou obchodního domu, která jí chtěla zkontrolovat kočárek. Doda ženě zlomila nadvakrát čelist a způsobila další velmi vážná zranění. Energická devětadvacetiletá žena trpí nejvíce tím, že na ni zcela zanevřela vlastní matka, která jí ani jednou nenapsala nebo za ní nepřijela. Dodiny dvě děti vychovává její tchyně.

Za přestupek proti pravidlům věznice putuje Doda na 3 dny na samotku. V tzv. „díře“ není žádné vybavení kromě stolu s židlí a postele na noc, nesmí se tam kouřit a hlavně je tam vězeň úplně sám. „Den tady je jako týden,“ říká smutně společensky založená Doda, která má mezi spoluvězeňkyně kamarádky a zpívá ve vězeňské kapele. Po třech dnech na samotce je odhodlaná udělat všechno proto, aby se na ni už znovu nedostala.

, pro iDNES.cz