„Bude to historický milník: nový domov pro moderní Alianci,“ avizoval šéf NATO Jens Stoltenberg.
Během slavnostního ceremoniálu k otevření se v přeletu bojových letounů nad sídlem přehnala i dvojice gripenů českých vzdušných sil ve společné formaci s belgickým strojem F-16 a italským letounem Eurofighter Typhoon.
„Na to můžeme být hrdí! Naše stíhačky jsou v elitním klubu leteckých sil NATO,“ komentoval událost ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Na dnešním summitu #NATO proletěla nad našimi hlavami formace letadel vedená dvěma českými Gripeny. Na to můžeme být hrdí! #WeAreNATO
„Nové centrum NATO je symbolem, který potřebujeme. Protože se mění,“ prohlásil belgický premiér Charles Michel.
„Jsme nejúspěšnější Aliance v historii... a měníme se, když se mění okolní svět,“ prohlásil Stoltenberg. V té souvislosti zmínil události z roku, kdy Rusko anektovalo Krym, propukl konflikt na Ukrajině a Aliance na měnící se bezpečnostní prostředí „zareagovala největším posílením kolektivní obrany od konce studené války“.
Na místě na dohled od nynějšího rušného bruselského letiště Zaventem, kde nová stavba stojí, od roku 1908 fungovalo úplně první belgické letiště.
Za první světové války obsadila místo německá armáda a přistávaly zde vzducholodě. Za druhé světové války pak sloužilo letiště německým i spojeneckým jednotkám, připomněl Stoltenberg s tím, že se „nyní stalo místem pro dialog a spolupráci mezi spojenci“.
Nové sídlo slavnostně převzali prezidenti a premiéři 28 členských zemí od belgické vlády. Otevření sídla a přítomnost amerického prezidenta Donalda Trumpa v Evropě jsou také hlavní důvody, proč se Aliance na mimořádném prakticky jen několikahodinovém summitu v Bruselu schází.
Stěhovaní až na podzim
Nové moderní sídlo stojí prakticky přímo naproti současné centrále. Ještě však není zcela dokončeno. Tisíce lidí, kteří nyní pracují v původních prostorách aliančního ústředí na druhé straně bulváru Leopolda III., se tak v nejbližších měsících přestěhovat ještě nemohou.
Fotografie    |
Stěhování 1 500 diplomatů a dalšího personálu zastoupení členských zemí, asi 1 700 vojenských i civilních pracovníků samotné aliance a dalších 800 lidí nejrůznějších agentur začne pravděpodobně až ve druhé polovině roku.
Aliance návrh představila už v roce 2003, výstavba začala v říjnu 2010. Osm obloukovitých prosklených budov, napojených na rozlehlý centrální prostor označovaný jako „agora“, pochází z dílny konsorcia SOM. Vytvářejí propletenec prstů rukou symbolizujících jednotu členských zemí NATO. Návrh zvítězil v těžké konkurenci dalších 63 architektonických společností.
Komplex se rozkládá na 41 hektarech a nabídne 245 tisíc čtverečních metrů kancelářských, konferenčních, reprezentativních i odpočinkových prostor pro národní delegace 28 členských a 19 partnerských zemí. Budovy mají splňovat nejnáročnější bezpečnostní kritéria, kvůli kterým musel být projekt několikrát přepracován.
Náklady na výstavbu jsou odhadovány na zhruba miliardu eur. V ceně je započítáno i vybavení včetně elektroniky nebo nábytku. Finanční strop je však striktně stanoven na celkových 1,1 miliardy eur kvůli revizím, stěhování ze staré centrály či dodatečnému zabezpečení. Projekt financuje Aliance ze svého rozpočtu, do kterého jednotlivé členské státy každoročně přispívají.
Trump se cpal před černohorského premiéra
Budovy stávajícího sídla Aliance, které v roce 1967 nechala narychlo vybudovat belgická vláda jako provizorium po stěhování centrály z Paříže, by měly být zdemolovány.
Počet spojeneckých zemí se od té doby zvýšil z 15 na 28 a brzy přibude 29. – Černá Hora. V dosavadní centrále má diplomatické mise také řada partnerských zemí, včetně Ruska.
Velkou pozornost během slavnostního otevření vzbudily záběry, kdy se americký prezident Trump během otvírání nového sídla NATO „dere“ do první řady před kamery a fotografy před černohorského premiéra Duško Markoviče.
V novém komplexu jsou kromě kanceláří konferenční místnosti, ale také restaurace, obchody či sportoviště. Budova má několik stupňů bezpečnostního zajištění – nejnižší se týká tiskového střediska či restaurací, nejzabezpečenější je západní část s velkým jednacím sálem, kde se ve čtvrtek formálně scházejí šéfové států a vlád.
Před nové budovy už byl přestěhován i letitý symbol NATO – stylizovaná ocelová hvězda, která stála před bruselským sídlem od srpna 1971. Sedmimetrová skulptura pochází z dílny belgického architekta Raymonda Huyberechtse.
Ve čtvrtek odhalili lídři Aliance další dva památníky. Někdejší rozdělení Evropy připomíná kus Berlínské zdi, rozdělující kdysi německou metropoli na východní a západní část. Další památník, fragment ocelových trosek mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku, zničeného teroristickými útoky 11. září 2001, zase bude připomínat událost, při níž NATO poprvé v historii uplatnilo článek 5 Washingtonské smlouvy o tom, že útok na jednoho člena je útokem na všechny.
„Už 68 let NATO brání mír, chrání hodnoty a bojuje za svobodu. Spojenci budou pokračovat v práci z nového sídla,“ konstatoval šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel.
