„Jsem velmi potěšen, že dílo, které jsem před více než 186 léty započal, našlo své pokračovatele a že splavnění Vltavy je živou a životaschopnou záležitostí,“ prohlásil při zahájení provozu plavební komory Miroslav Mareš, který ztvárnil českého průmyslníka a stavitele 19. století Vojtěcha Lannu. Právě známý jihočeský velkopodnikatel se významně podílel i na využití vltavské vodní cesty.
Dnes už však řeka nebude sloužit jako obchodní stezka. „Představuji si, že by to mohlo fungovat stejně jako na kanálech v Holandsku nebo Francii. Lidé by sem jezdili na dovolenou. Může to pomoct celému regionu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
Od projektu místní očekávají nárůst turistického ruchu, zkvalitnění služeb, ekonomický přínos i nová pracovní místa.
Určitě ale nepůjde o změnu ze dne na den.
„Když se splavnil Baťův kanál, trvalo sedm až deset let, než se tam byznys pořádně rozjel,“ dodal Ťok. Už letos se ale počítá s výrazně větším počtem lodí.
„Jsem přesvědčený, že do deseti let bude splavněná Vltava v jižních Čechách stejnou atrakcí, jako je zámek Hluboká. Je to obrovská příležitost, majitelů lodí jsou tisíce. Už dnes je to vidět v Purkarci, je tam prodejna lodí, jsou tam tři hospody, přístav, převoz,“ vyjmenoval starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa.
Lodě komorou proplují během několika minut
Sobotní slavnosti se zúčastnily stovky lidí. Část místních si oddychla, protože jim práce často znepříjemňovaly život. „Samozřejmě na to někdo nadával. Vypadá to ale hezky. Uvidíme, jak to bude fungovat,“ řekl 70letý Karel Čipera.
Proplavení komorou trvá několik minut. V momentě, kdy se její vrata zavřou, začne se naplňovat vodou. V úterý, pátek a o víkendech je zde obsluha. Jindy se musí zájemci nahlásit dvě hodiny předem. Proplutí je zdarma.
Nová stavba u jezu v Hněvkovicích umožňuje 98 kilometrů dlouhou plavbu z krajského města až k Orlíku. Spolu s plavební komorou na přehradě Hněvkovice dosáhly celkové náklady 470 milionů korun.
„Za dvě miliardy korun během deseti let vznikla čtyři zdymadla, dva přístavy, pět přístavišť a upravili jsme 15 kilometrů koryta řeky,“ shrnul ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.
Přesto však provoz na vodní cestě není pro každé plavidlo. Mezi Budějovicemi a Týnem nad Vltavou proplují lodě až o délce 44 metrů a šířce 5,5 metru, což vychází z velikosti komor. V Týně je pak problém s mostem, pod který se vejdou pouze lodě do výšky tři metry.
„Věřím, že to v blízké době vyřešíme,“ uvedl Jan Bukovský, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR.
Zdvihadla vybudují i na Slapech a Orlíku
Jak, by rád oznámil ještě letos. Pokud by se řešení skutečně našlo, proplují až na Orlík lodě o výšce do 5,25 metru. Dál po proudu pak mohou pokračovat menší sportovně-rekreační plavidla.
Práce na Vltavě ale nekončí. V budoucnu by měla vzniknout i lodní zdvihadla na Slapech a Orlíku. Dnes zde totiž proplují pouze lodě do hmotnosti 3,5 tuny a se šířkou tří metrů. Ty se pak dostanou až do Hamburku.
Splavnění by se měl dočkat i Jiráskův jez v Českých Budějovicích. Pozměňovací návrh zákona o vnitrozemské plavbě je nyní ve Sněmovně. Následuje Senát a pak by už mělo jít pouze o otázku nalezení finančních prostředků.
