„Na místě je nyní asi dvacet novinářských štábů, někteří tu čekají i od čtyř hodin ráno. Mluvila s námi i mluvčí věznice Monika Králová, ale nic k propuštění Kajínka neřekla. Čekáme,“ popsal situaci před věznicí ve čtvrtek dopoledne reportér MF DNES (o čekání novinářů před věznicí čtěte zde).
K věznici se podle něj přišlo podívat i několik lidí, kteří by rádi Kajínka spatřili. Jedním z nich je například Jablonečan František Pytloun. Ten v rýnovické věznici dříve pracoval jako bachař, dnes už je v důchodu. „Přišel jsem se podívat, zda dnes pana Kajínka pustí. Jsem tu od poledne a vydržím tu tak do tří hodin. Beru to jako zpestření důchodu. Nedokáži ale říci, zda je pan Kajínek vinný, nebo ne. Vím však, že až přijde dokument s prezidentskou milostí, bude vyzván, aby si sbalil své věci a pak bude následovat obvyklé kolečko - papíry, lékařská prohlídka,“ říká Pytloun.
Před věznicí stepuje i další Jablonečan Lukáš Tázler. Ten je naopak přesvědčen o Kajínkově nevině. „Kauzu sleduji od začátku a teď konečně v republice snad zavládne spravedlnost. Věřím v jeho nevinu, už kvůli nevěryhodným výpovědím přeživšího svědka. Nejde mi do hlavy, že pokud by Kajínek byl vrahem, proč by nechal přežít muže, jenž se pak stal korunním svědkem obžaloby,“ zamýšlí se Tázler.
Pokud by se s Kajínkem setkal, chtěl by mu popřát štěstí a potřást si s ním rukou. „Přál bych si, aby se znovu obnovil proces a veřejnost se dozvěděla, jak to skutečně tehdy bylo. Chci, aby se jeho jméno očistilo a on jednou spokojeně umřel,“ dodává Tázler.
Půjde milost přes soud? Instituce se neshodnou
Hrad zatím další postup neupřesnil. Samotná věznice vyčkává na doručení oficiálního rozhodnutí. Do té doby mívá vězeň běžný režim, řekla mluvčí věznice Monika Králová. Nemohla však sdělit, zda již věznice v souvislosti s případným propuštěním Kajínka učinila nějaké úkony. „Ke konkrétním osobám ve výkonu trestu se dle zákona nemůžeme vyjadřovat,“ vysvětlila. „Pro nás je podstatné, až rozhodnutí přijde,“ uvedla.
Snad nečekáme na Godota, vtipkují štáby. Kajínka vyhlížejí od čtyř ráno |
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček odpoledne na dotaz ČTK uvedl, že další postup ohledně propuštění vězně bude zajišťovat ministerstvo spravedlnosti. To podle něj musí vyrozumět soud, v jehož obvodu se nachází věznice, v níž si Kajínek odpykává trest. Předseda tohoto soudu pak má udělení milosti obratem sdělit omilostněnému vězni.
„Pokud prezident republiky podepíše rozhodnutí o udělení milosti, je originál takovéhoto rozhodnutí neprodleně doručen na ministerstvo spravedlnosti, které je příslušné k zabezpečení dalšího postupu,“ vysvětlil mluvčí. Ministerstvo má zároveň obstarat i doručení originálu rozhodnutí o milosti soudu, který rozhodoval o vině a trestu, tedy Krajskému soudu v Plzni.
„V tuto chvíli čekáme na doručení rozhodnutí od Kanceláře prezidenta republiky. Postup v něm uvedený budeme respektovat,“ sdělila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Ministerstvo potvrdilo, že v případě udělení milosti obdrží toto rozhodnutí jeho ústavněprávní oddělení. „Náš resort následně tuto písemnost přeposílá na příslušný soud a ten zajišťuje realizaci propuštění omilostněného z výkonu trestu odnětí svobody. Akt propuštění se koná bez prodlevy,“ uvedl úřad.
Další postup pak podle Hradu upravuje vnitřní a kancelářský řád pro soudy, konkrétně paragraf, který se týká publikace udělené milosti. Podle něj sdělí odsouzenému udělení milosti předseda okresního soudu, v jehož obvodu se trest vykonává, a to podle pokynů ministerstva spravedlnosti uvedených v dožádání o zveřejnění udělené milosti.
Na prohlídku, pro věci a venObecně platí, že pokud věznice obdrží prezidentskou milost, je odsouzený, kterého se rozhodnutí týká, propuštěn okamžitě. Projde jen standardním propouštěcím procesem, jenž trvá zhruba jednu až dvě hodiny. Před odchodem na svobodu musí odsouzený absolvovat pohovor se sociálním pracovníkem, který zjišťuje, zda má vězeň zajištěné bydlení, práci či peníze na cestu domů. Dále se podrobí lékařské prohlídce a dostane zpět své osobní věci, které měl po dobu výkonu trestu uložené ve skladu. |
„O provedení publikace se sepíše ve dvojím vyhotovení protokol, který kromě náležitosti protokolu obsahuje poučení o významu udělení milosti, vyjádření odsouzeného k udělení milosti a další údaje. Jedno vyhotovení protokolu se zašle ministerstvu, druhé vyhotovení ponechá předseda soudu ve spise, ve kterém publikoval odsouzenému udělení milosti,“ uzavřel Ovčáček.
Věznice Rýnovice patří spádově pod Okresní soud v Jablonci nad Nisou, ten ale uvedl, že propuštění omilostněného odsouzeného by šlo mimo něj. „Pokud bude udělena milost, tak se jedná o rozhodnutí prezidenta republiky, které bude realizováno bez nutnosti jakékoliv součinnosti našeho soudu,“ řekl mluvčí jabloneckého soudu Jaroslav Kneř. Totéž sdělila i mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. „Milost by měla přijít na konkrétní věznici,“ napsala bez dalších podrobností.
Souhlasíte s rozhodnutím prezidenta udělit Jiřímu Kajínkovi milost?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 23. května 2017. Anketa je uzavřena.
S milostí souhlasí 54 procent lidí
Prezident Miloš Zeman 11. května uvedl, že ve druhé polovině května udělí Kajínkovi milost. „Rozhodnutí o udělení milosti už je připraveno a hotovo. Až se vrátím z Číny, tak ho podepíšu,“ řekl Zeman na TV Barrandov (více o rozhodnutí prezidenta čtěte zde). O den dříve navštívila Kajínka v Rýnovicích prezidentova manželka. Učinila tak v rámci návštěvy Libereckého kraje (více o návštěvě první dámy u Kajínka zde).
Milost pro Kajínka uvítala v Rozstřelu na iDNES.cz exministryně spravedlnosti Helena Válková (záznam pořadu najdete zde). Podle průzkumu pro Českou televizi s milostí souhlasí 54 procent dotázaných (více o průzkumu zde).
Jiří Kajínek je ve vězení od února 1994 s výjimkou 40 dnů, kdy byl na útěku. Právě ten doživotně odsouzeného vězně nejvíce proslavil. V říjnu 2000 překonal mříže a ochoz věznice Mírov, při útěku ho nezasáhla ani střelba dozorce, který útěk zahlédl (podrobnosti o útěku zde).
Ve vězení je Kajínek za vraždu dvou lidí z 30. května 1993 u plzeňské věznice Bory. Podle pravomocného rozhodnutí z roku 1998 zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliana Pokoše. Druhý bodyguard Vojtěch Pokoš přežil a právě on označil za střelce Kajínka.
Pokoš podle čtvrtečního deníku Právo uvedl, že je ochoten jít pro důkaz své verze na detektor lži. „Ať jde (Kajínek) na detektor lži a půjdu i já. Nelžu. Vyzýval jsem k tomu už před deseti lety,“ řekl deníku Pokoš. V telefonickém rozhovoru navíc uvedl, že by mu nevadilo ani přímé setkání s omilostněným.
Kajínek vždy vinu popíral. Opakovaně usiloval o znovuotevření svého případu. Soudy jemu i jeho obhájcům však nikdy nevyhověly (více o příběhu Jiřího Kajínka čtete zde).
Milost pro Kajínka? Je to dobře, řekla v Rozstřelu exministryně Válková:
