Pro mládě rysice Draži vybrali hlasující jméno Rufus. | foto: Hnutí Duha Olomouc

Rysů v Beskydech nepřibývá, zjistili ochránci při mapování šelem

  • 3
Mladý rys, kterého začátkem dubna zachytila fotopast v centrální části Beskyd, dostane jméno Rufus. Vybrali jej lidé na internetu. Tradiční mapování velkých šelem však ukazuje, že počty rysů v Beskydech spíše stagnují.

O jméně Rufus pro mladého rysa rozhodli svým hlasováním čtenáři webu www.selmy.cz, k tomuto jménu se přiklonilo čtyřicet procent z nich. Do finálové volby, která vzešla z předvýběru na Facebooku, se dostala ještě jména Alex, Nikola a Ríša.

„S možností vybrat rysovi jméno jsme oslovili poprvé veřejnost. Běžně šelmy pojmenováváme podle jména, které je v kalendáři v den jejich prvního zdokumentování,“ řekla Simona Horká z olomoucké pobočky Hnutí Duha.

Jména rysů odborníkům pomáhají při jejich představování veřejnosti a monitorování. Ochranáři například sledují, na jak rozsáhlém území zvířata žijí nebo které samice mají mláďata. Rysy od sebe vzájemně odliší nejlépe díky rozložení skvrn na srsti.

V případě necelý rok starého rysa však zatím ochránci nevědí, jestli jde o samce, nebo samici. „Rufus je docela univerzální jméno, takže by to nemělo vadit,“ poznamenal Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Rys je jedním ze dvou loni narozených potomků samice Draži, kterou ochránci přírody sledují od roku 2011. Mladá šelma se momentálně pohybuje v lesích mezi Radhoštěm a Smrkem. Zda v tomto teritoriu zůstane, není jisté.

„Rysi často zkoumají volná území. Pokud v nich ale nenajdou partnera, přesunují se na místa, kde je výskyt rysů větší. Jde o společenská zvířata,“ poukázal Kutal.

Medvěd se pohyboval na slovenské části Javorníků

Počty rysů, vlků a medvědů přitom v Beskydech v posledních letech stagnují. Potvrdilo to tradiční mapování velkých šelem, které ochránci přírody zorganizovali koncem února a jehož výsledky nyní zveřejnili. Poznatky při něm čerpají přímo v terénu jak z pobytových znaků zvířat, tedy stop, trusu, moči, chlupů a kořisti, tak i díky fotopastem.

Podle jejich zjištění se v zimě v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách, včetně slovenské strany obou pohoří, pohybovalo třináct rysů a nejméně sedm koťat.

V CHKO Beskydy a jejím širším okolí se objevilo několik vlků. Podle vyhodnocených stop se jejich teritorium nacházelo v horách kolem československé hranice, ve Vsetínských vrších a také v oblasti Kněhyně a Smrku. Na slovenské části Javorníků pak byl v zimě opakovaně zaznamenán výskyt medvěda, který tady pravděpodobně zimoval.

„Největší hrozbou pro velké šelmy je pytláctví a doprava, která ohrožuje zejména mladá, nezkušená zvířata. Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách a s tím související velký pohyb lidí i motorových vozidel je pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou,“ vysvětlila zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.

„Rysi se v posledních letech pravidelně rozmnožují a jejich počty jsou relativně stabilní, rovnováha je však křehká. Vlci a medvědi jsou na území chráněné krajinné oblasti také zatím spíše vzácnými návštěvníky,“ doplnil Kutal.

Ekologové a dobrovolníci zjistili v Beskydech výskyt i dalších vzácných a chráněných živočichů. Patří mezi ně vydra říční, bobr evropský, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, žluna šedá, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý, sýc rousný nebo kulíšek nejmenší.

U Dolní Bečvy zachytila fotopast rysici Lenku s koťaty (více zde):

7. ledna 2017