Kodex Ostravě zapůjčil k příležitosti oslav 750. výročí písemné zmínky o městě Archiv Pražského hradu.
Součástí Dražického kodexu je „Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II.“ Rovněž se v něm nachází významná písemná zmínka o Moravské Ostravě.
„Text vypravování nás odkazuje do roku 1279, kdy si 5. ledna přední církevní hodnostáři dojeli pro stvrzení volby pražského biskupa k biskupu olomouckému Brunovi, kterého našli v Ostravě,“ uvedla mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská.
Ostrava tak při příležitosti významného jubilea získala další významnou písemnost.
„Po závěti biskupa Bruna a privilegiu Karla IV. z května roku 1362, kterým tento významný panovník povolil v našem městě konání výročního trhu, je to originál Dražického kodexu. A tím rozhodně nekončíme. V červnu do Ostravy přivezeme například Petřkovickou venuši. Na naše město, které v průběhu tři čtvrtě tisíciletí vyrostlo z malé osady do rozměru významné regionální metropole s bohatým kulturním, společenským, politickým i sportovním životem, můžeme být právem hrdí. V rámci oslav si můžeme připomenout mnoho významných milníků jeho historie,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura.
Dražický kodex dorazil do Ostravy v úterý za dohledu policistů. Písemnost je pojištěna na 90 milionů korun.
Prohlédnout si ji mohou lidé v Ostravském muzeu od středy do pátku od 9 do 17 hodin, v sobotu od 9 do 13 hodin a v neděli od 13 do 17 hodin. Vzhledem k tomu, že se v místě musí udržovat vhodná teplota a vlhkost, budou lidé vpouštění do místnosti vždy zhruba po pěticích.
Co se píše v Dražickém kodexu:Léta Páně 1279 Dne 5. ledna Tobiáš, zvolenec pražský, předeslav posly se zmocňujícím listem k ctihodnému muži biskupu olomouckému stran stvrzení své volby od arcibiskupa mohučského, jel na Moravu se ctihodnými muži, kanovníky pražskými, Řehořem, mistrem a děkanem pražským, s Alešem, proboštem olomouckým, a s Dětřichem, maje s sebou i jiné kaplany nižšího i vyššího stupně, a s četným průvodem urozených mužů světských. Našli olomouckého biskupa v biskupském městě jménem Ostrava, jež leží za krajem opavským na hranicích Polska a Moravy. Olomoucký biskup, dověděv se, že přišli, je čestně přijal a choval se k nim laskavě a vlídně. Neboť bylo vždy a jest jeho zvykem míti radost z příchodu hostí, následuje totiž autoritu, která praví: „Je zvláštním potěšením urozených lidí pohostinnu přijímat příchozí z kterékoli strany světa a laskavě se k nim chovati, a přijímá-li někdo, hnut citem dobroty, cizince, roznícen milostí lásky, tím více lne k blízkým.“ |
