VIDEO: Chovatel vsadil na pastevecké psy, mají ochránit ovce před vlky

  • 7
Návrat vlků do Krušnohoří těší ochránce přírody, problémy však způsobuje chovatelům. Jen za minulý rok přišla farma v Abertamech o čtyřicet ovcí. Proto se chovatelé rozhodli pořídit čtyři pastevecké feny.

Sedmdesát kilogramů vážící Rita zatím klidně odpočívá ve svém kotci uprostřed tisícového stáda ovcí. Jakmile to počasí dovolí, bude ona stát v první linii proti vlkům, společně se svými parťačkami Alisou, Bagýrou a Lobo.

Čtyři feny plemene mastin spí pod jednou střechou se svými chráněnkami na Horském statku v Abertamech. „Tohle plemeno je na ovce zvyklé, už od narození mezi nimi psi žijí. Ovce berou jako svou smečku, proto jsou tak dobří obranáři,“ vysvětlil jednatel farmy Petr Zacharda.

Zatímco ochranáři přírody v minulých letech slavili návrat vlků do Krušných hor, Zacharda měl jiné starosti. „V loňském roce nám vlci několikrát napadli naše stáda ovcí a zadávili téměř čtyřicet kusů,“ vzpomínal.

Právě proto začal hledat vhodné pastevecké psy, kteří by mu pomohli ohlídat stádo. Jedním ze čtyř hlídačů je osmiměsíční Rita. „Je to štěně, ale už nyní váží okolo 70 kilogramů, do budoucna počítáme, že bude mít ještě o třicet kilo více,“ představuje Ritu Zacharda a ta ukazuje svůj temperament a sílu. „Je těžké ji udržet,“ názorně ukazuje.

Rita se z radosti z přineseného masa postaví na zadní. „Je skoro stejně vysoká jako menší člověk,“ směje se jednatel společnosti s tím, že denně tento pes zkonzumuje kilogram granulí. Právě mohutnost psa je to, co vlka zažene. Poznávacím znamením mastinů je volná kůže pod krkem. „Ta je chrání před útokem šelem,“ poznamenal Zacharda.

Podle něj bude nutné psí smečku rozšířit. „U každého stáda by to chtělo mít minimálně tři hlídače. Stád máme šest, takže do budoucna bychom chtěli počet ochranářů ještě navýšit. Na podzim bych rád dovezl další čtyři štěňata. V budoucnu bychom je mohli sami rozmnožovat,“ nastínil plány.

Vsadit jen na mastiny ale na Horském statku nechtějí. Již brzy začnou s instalací elektrického síťového ohradníku dovezeného z Německa. „Je vysoký 140 centimetrů, to by mělo být dostačující. Abych byl upřímný, očekáváme ztráty i v letošním roce, vychovat ze štěňat ochranáře bude trvat dva až tři roky. Jejich pravá chvíle přijde v dalších letech,“ dodal Zacharda.

Počet mrtvých ovcí překvapil

Protože vlci zabíjejí zvířata výhradně kvůli obživě, vysoký počet mrtvých ovcí v minulém roce odborníky překvapil. „Vysvětlujeme si to tím, že dospělí vlci učili své mladé útočit, alespoň takové máme zkušenosti,“ uvedl zoolog Vít Tejrovský.

Kromě ztráty zvířat bylo pro Horský statek v Abertamech ranou i zjištění, že možná náhrada škody, kterou zaručuje stát, se řídí zastaralou vyhláškou. „Odškodnění řeší vyhláška, která je podle mého dosti zastaralá. Hovoří pouze o jateční ceně za zvíře, nikoli o chovné hodnotě, kterou vnímáme my. Vypadá to jako slovíčkaření, ale odškodnění je pak nižší až o 60 procent. To nám stanovil znalecký posudek, který jsme si nechali zpracovat,“ uvedl Zacharda.

Chovatel dodal, že o odškodné požádal už v minulém roce, ale zatím se nic neděje. „Vloni nás oslovil jeden žadatel. Zatím škoda nebyla vyplacena, řízení ale probíhá. V minulých letech se škody způsobené vlkem nevyplácely, toto je první případ,“ sdělila za úřad mluvčí Veronika Severová.

Turisté nemusí mít strach

S blížícím se létem roste také počet lidí, kteří se přímo obrací na radnici v Abertamech s otázkou: Máme mít strach z vlků?

„Lidé nemusí mít obavy. V týdnu jsem navštívil Zemědělskou univerzitu v Praze, kde jsem se setkal s odborníky. Na hlavní sezonu chystáme osvětu v podobě cedulí i stezek s informacemi. Budeme i upozorňovat na mastiny, aby si turisté své psy drželi na řemínku,“ odvětil starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.

Upozornil, že vlci jsou plachá zvířata. Mastin není primárně agresivní a útočný pes. Když ale chrání svou smečku, vrčí a pouští hrůzu.

To však neznamená, že by v případě ohrožení nezaútočil. Za staletí, kdy chrání ovce, není evidovaný ani jeden útok na člověka.

Vlka se v Krušných horách podařilo odhalit díky síti fotopastí a nalezeným stopám. „Poslední vlk zde byl spatřen někdy na začátku devatenáctého století, tuším, že to bylo nedaleko Merklína,“ řekl myslivec Ladislav Cinégr.