Francie volila nového prezidenta, z tábora Le Penové zaznívala skepse

  • 1386
Paříž (od zpravodajky iDNES.cz) - Obyvatelé Francie v neděli vybírali hlavu státu a zároveň jednu z nejdůležitějších postav světové politiky. Na výběr měli centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. Průběh voleb narušila evakuace prostranství před Louvrem kvůli podezřelé tašce.

Macron odvolil se svou manželkou v letovisku Touquet u severofrancouzského města Calais. Jeho rivalka Le Penová vhodila volební lístek do urny ve své baště Hénin-Beaumont na severu země. Nynější prezident François Hollande hlasoval v 10:00 ve městě Tulle ve střední Francii, kde byl sedm let starostou.

Nálada ve volebním štábu Marine Le Penové měla podle reportéra serveru Politico Nicholase Vinocura do dokonalosti daleko. Mimo záznam se někteří ze členů kampaně vyjádřili, že předvolební snažení Le Penové provázely chyby. Belgická veřejnoprávní televize RTBF uváděla, že v průběhu hlasování vedl Macron se ziskem více než 60 procent hlasů.

Policie krátce před druhou hodinou odpoledne evakuovala prostranství před muzeem Louvre kvůli blíže neupřesněné hrozbě. Macron zde plánoval oslavy případného vítězství ve volbách. Agentuře AP to sdělila mluvčí Macronovy kampaně Pauline Calmesová, podle níž šlo o preventivní opatření.

Agentura uvádí, že policie prostory evakuovala kvůli podezřelé tašce. U nádvoří Louvru byla i reportérka iDNES.cz. Oblast podle ní byla uzavřená, na místě operovali policisté i automobil pyrotechnické jednotky. Po pár desítkách minut se nádvoří opět otevřelo.

Volební účast se v pět hodin odpoledne vyšplhala na 65,30 procenta. Pro porovnání - v roce 2012 dorazilo ke stejné hodina k hlasovacím urnám bezmála 72 procent voličů, v roce 2007 pak lehce přes 75 procent. Oficiální odhady výsledků by měly být známy krátce po 20. hodině, kdy se uzavřou volební místnosti.

Davy lidí kolem 12. hodiny mířily i do volební místnosti na Rue de Turbigo nedaleko náměstí Republiky, hlásí z Paříže reportérka iDNES.cz. Právě tam odvolil asi dvacetiletý Geoffrey. „Bojím se, aby nevyhrála Le Penová. Právě proto jsem šel volit, i když jsem v prvním kole pro Macrona nehlasoval, podporoval jsem levicovějšího kandidáta. Věřím, že Macron vyhraje, ale přesto mám trochu strach,“ uvedl pro iDNES.cz.

Macron však pro řadu voličů rozhodně není jejich první volba. Zatím se však zdá, že řada voličů hlasuje hlavně proti Le Penové. To samé se stalo, když v roce 2002 kandidoval její otec, kterého v druhém kole drtivě porazil Jacques Chirac.

Pro Macrona v neděli volila i řada mladých lidí, kteří v prvním kole podporovali levicového Jean-Luca Mélenchona. Ačkoli s ním ve všem nesouhlasí, svůj hlas vnímají hlavně jako boj proti Le Penové. „Volím Macrona, ale rozhodně to není moje první volba. V prvním kole jsem hlasoval pro Mélenchona, ale bylo by pro mě příliš bolestivé, kdyby se prezidentkou stala Le Penová. Kdybych nevolil Macrona, cítil bych vinu,“ říká třicetiletý Jean-Benoit Foucart, který pracuje v pražském Karlíně.

Rozdíl v názorech a volba v zahraničí

Favoritem na celkové vítězství byl podle průzkumů Emmanuel Macron, který měl jako umírněnější z obou kandidátů potenciál získat více hlasů od stoupenců ostatních poražených soupeřů z prvního kola před dvěma týdny.

Jeden z posledních voličských průzkumů mu přisuzoval 62 procent, zatímco jeho sokyni Marine Le Penové 38 procent (více zde). Dotazování proběhlo po středeční debatě, v níž většina diváků označila za vítěze Macrona (více o televizní debatě zde).

V prvním kole dostal Macron 24 procent hlasů, Le Penová 21,3 procenta. Oba politici poté bojovali zejména o skoro 40 procent hlasů, které dohromady v prvním kole obdrželi pravicový konzervativec François Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon.

Francie volí

Fillon vyzval k hlasování pro Macrona, uposlechnout ho chce ale jen polovina jeho příznivců, třetina je pro Le Penovou. Mélenchon odmítl dát pokyn svým voličům, nakonec pod tlakem médií řekl, že rozhodně nehodlá podpořit krajně pravicovou kandidátku.

Finálový tandem zcela rozdělují protichůdné vize o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí, za což ho právě v oblasti pracovního práva kritizuje levice. V zahraniční politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU.

Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i odchod z EU (více o postojích kandidátů čtěte zde).

, , ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video