Orlickoústecká textilní škola totiž dostala v roce 1932 s dalšími textilními školami v Brně, Rýmařově a Liberci vzorky původních originálů pohřebních látek z hrobek českých králů. Správa Pražského hradu tehdy prováděla rekonstrukci hrobky a prostřednictvím ministerstva školství poskytla kusy původních brokátových rouch tehdejším textilním školám, aby podle nich vytvořily repliky látek, které kdysi k výrobě rouch posloužily.
Škola ve třicátých letech utkané repliky předala na Pražský hrad, který je použil k uložení ostatků českých králů v rekonstruované hrobce. Dodnes také vlastní dva zasklené obrazy, v nichž její repliky jsou.
Část orlickoústeckých kopií pak posloužila k výrobě historických kostýmů. Například Národní divadlo v Praze je v roce 1934 použilo na výrobu kostýmů ke hře Jiří Poděbradský.
„Přímo na dobovém plakátu ke hře stojí, že látky ke kostýmům jsou od nás,“ říká Zdeněk Rössler, ředitel Střední školy uměleckoprůmyslové, kterou si žáci překřtili na „umprumku“.
O osud původních rouch se však zřejmě vlivem politické i hospodářské situace nikdo moc nestaral.
„Kusy roucha tak škola neevidovala a její někdejší vedení zřejmě počítalo, že si zadavatel kus původního roucha o poměrně velkých rozměrech dvacet krát třicet centimetrů zase po ukončení prací na replikách odveze. Což se nestalo. My jsme tak dobře věděli o práci pro Pražský hrad, ale o vzorku stovky let starého brokátu moc ne,“ říká ředitel školy.
Látka je v dobrém stavu i díky vetkanému stříbru
Letos v únoru škola původní vzorek nalezla. „Bylo to překvapení. Věděli jsme, že v minulosti se Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky snažil původní látky najít a že je třeba je konzervovat a odborně uložit. Proto jsme se rozhodli o nálezu Kancelář prezidenta informovat,“ říká Zdeněk Rössler.
Dodal, že látka je skvěle zachovaná. „Byla v takových složkách, kam se moc nedostal vzduch. Takže jsme mohli obdivovat, že držíme v rukou přes šest století starou tkaninu. Až mne překvapilo, jaký zájem u našich žáků tento nález vyvolal,“ dodává ředitel.
A vysvětluje, proč zůstala tkanina stovky let velmi zachovaná i do třicátých let minulého století v královské hrobce.
„Brokátové roucho se tkalo zřejmě technikou pocházející z Východu někdy v polovině čtrnáctého století v Itálii, v okolí města Luca. Motivy v brokátu jsou hojně zdobené zlatou nití, ovšem v této niti je i stříbrné vlákno. A stříbro je antibakteriální, takže díky tomu textilie dokázaly v hrobce tak dlouho přežít. Také jeho repliky naši tkalci vyrobili na ručních stavech a dnes by jejich výrobu touto technikou již málokdo zvládl,“ doplňuje Zdeněk Rössler.
Škola tkala i standartyTkaní replik tkanin z pohřebních rouch s několika různými motivy nebyla první práce orlickoústeckých tkalců pro Pražský hrad. „Od roku 1922 do roku 1929 vznikaly na této škole také ručně tkané standarty pro prezidenta T. G. Masaryka. Byly oboustranné, zhotovované gobelínovou technikou a ve dvou rozměrech. Třikrát tři metry a dvakrát dva metry. Menší se používaly na zámku v Lánech a v Topoľčankách. Utkalo se jich tu celkem 39 kusů,“ říká ředitel školy Zdeněk Rössler. Ve škole utkaná prezidentská vlajka dostala v roce 1925 na výstavě v Paříži cenu Grand Prix a v roce 1931 byla vystavena na výstavě ve Stockholmu. „Jedna prezidentská standarta se tkala dvanáct až třináct týdnů a mzda pro tkalce za její zhotovení činila kolem 2 400 korun,“ přiblížil Rössler. |
V památkovém oddělení správy Pražského hradu plátno na konci letošního března vzbudilo rozruch.
„Vybalil jsem to a byli nadšeni. Protože jsem měl tkaninu přeloženou napůl, bylo nadšení po chvíli dvojnásobné. Takový kus původního pohřebního roucha totiž na Pražském hradě nemají. Tak jsme jim půjčenou historickou tkaninu po nějakých osmdesáti letech vrátili,“ říká ředitel školy.
Dnes už se díky dlouholetým výzkumům hrobky českých králů ví, že tato tkanina, kterou v Ústí nad Orlicí nalezli, patří s velkou pravděpodobností králi Karlu IV.
„V době zadávání prací se odborníci přeli, zda patří spíše k ostatkům krále Jiřího z Poděbrad, nebo Karla IV. Ale už tehdy kolem roku 1937 se objevovaly názory, že roucho je nejspíš Karlovo,“ uvádí Zdeněk Rössler.
Ve škole navíc nyní uchovávají zažloutlé dobové novinové výstřižky, které ve škole v únoru objevili spolu s tkaninou.
Škola brokát vystaví
Ač ředitel školy původní tkaninu vrátil, správa Pražského hradu opět brzy orlickoústecké škole půjčí tento starý brokát na výstavu, kterou „umprumka“ připravuje na 9. a 10. června k 125. výročí založení školy.
„Brokát nyní prochází konzervováním. Chceme vystavit také repliky i další dokumenty, které k této významné epizodě v historii školy máme. V orlickoústecké Malé scéně se také uskuteční 8. června přednáška doktorky Mileny Bravermanové z památkového oddělení správy Pražského hradu právě o tkaninách z hrobky českých králů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě,“ říká ředitel.
Pokusí se také oslovit vedení Národního divadla, zda v jejich depozitu někde nejsou třeba kostýmy ze hry o Jiřím z Poděbrad utkané ze zbytku replik.
„Původní brokát a zhotovené repliky tak bude moci zhlédnout i široká veřejnost a s jejich historií se bude moci seznámit z úst odborníka,“ dodává ředitel Rössler.
Oprava hrobky Karla IV. na Pražském hradě:
22. března 2016 |
