Jana Nečasová u Městského soudu v Praze (10. ledna 2017) | foto: Petr Topič, MAFRA

Kauzu vojenské rozvědky rozhodne nová soudkyně, stížnost Nečasové ÚS zamítl

  • 84
Případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství bude u Obvodního soudu pro Prahu 1 řešit soudkyně Pavla Hájková. Změnu potvrdili ústavní soudci, když zamítli stížnost třech obžalovaných proti odebrání kauzy soudkyni Heleně Králové. Ta opakovaně rozhodla o zproštění obžaloby.

Neúspěšné ústavní stížnosti podali bývalí zpravodajci Ondrej Páleník s Milanem Kovandou a bývalá šéfka premiérova kabinetu Jana Nečasová (dříve Nagyová), která podle obžaloby nechala v roce 2012 z osobních důvodů sledovat tehdejší manželku někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Později se za expremiéra provdala.

Trojice stěžovatelů se vyhlášení nezúčastnila, pro Nečasovou chce státní zástupce 3,5 roku vězení. „Obvodní soud pro Prahu 1 opakovaně nedodržel některé výhrady odvolacího Městského soudu v Praze, který velmi případně upozornil na to, že se soud prvního stupně některými důkazy v odůvodnění zcela opomenul zabývat a jiné důkazy zdeformoval, aniž by jejich výklad vysvětlil,“ sdělila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová

Konkrétně jde třeba o rozpory ve vyjádření Petra Nečase před zahájením trestního řízení a před soudem, kdy napoprvé uvedl, že o sledování své tehdejší manželky nevěděl, zatímco u soudu řekl, že impulz k akci tajné služby ohledně jeho manželky Radky vzešel od něj.

Ústavní soud se tak přiklonil k argumentaci uvedené v prosincovém rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze, podle níž Helena Králová důkazy hodnotila nelogicky a jednostranně (o odebrání případu Králové jsme psali zde). Novou samosoudkyní se podle rozvrhu práce stala Pavla Hájková, která chce zahájit nové projednávání případu příští týden v pondělí.

Králová rozhoduje i další kauzu Nečasové

Neúspěšné ústavní stížnosti poukazovaly na údajné porušení práva na zákonného soudce. Řádně určený, místně příslušný soudce je v právním státě jednou z garancí nezávislého a nestranného rozhodování. Změna je možná jen ve výjimečných případech se závažnými důvody.

Soud odebral kauzu zpravodajců soudkyni, která Nečasovou osvobodila

„Pro náš Ústavní soud platí zásada: komu chceme, pomůžeme, komu nechceme, nemůžeme,“ komentoval nález Ústavního soudu právní zástupce Jany Nečasové Zdeněk Koudelka.

Advokát vidí rozpor nového nálezu s dřívějšími postoji soudu k problematice změny zákonného soudce, vyslovenými například v kauze takzvané justiční mafie. „Nyní máme ve věci zákonného soudce různé nálezy a nikdo si nemůže být jist, který z nich bude použit příště,“ řekl novinářům.

Podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové Ústavní soud v kauze justiční mafie odmítl postoupení případu jinému soudci, protože odvolací soud svůj postup dostatečně neodůvodnil. V této věci bylo podle ní odůvodnění naopak velmi přesvědčivé.

Králová nejprve uložila Nečasové podmíněný trest. Po zrušení tohoto rozhodnutí všechny obžalované osvobodila s tím, že se trestný čin nestal. Žalobci se úspěšně odvolali, soudkyně proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici opět zprostila viny.

Jeden ze stěžovatelů žádal Ústavní soud o odkladný účinek, což soud odmítl. „Dospěli jsme k závěru, že pro řízení ve věci samé i ochranu procesních práv všech účastníků bude na místě, abychom rozhodli rychle,“ doplnila Šimáčková. Stejně tak Ústavní soud odmítl požadavek televize vysílat z vyhlášení nálezu stream. Podle Šimáčkové musí být soud v tomto ohledu zdrženlivý, jelikož je nyní kauza v podstatě zase na počátku. Dnešní nález podle ní nijak nepředjímá celkový výsledek kauzy.

Králová soudí i další kauzu Nečasové - údajné podplácení poslanců funkcemi a krácení daní z luxusních darů. Obvinění kvůli „trafikám“ pro exposlance čelí také někdejší premiér Nečas a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. I v této kauze vyvstaly úvahy o možné podjatosti, městský soud však zatím případ ponechal Králové (více jsme psali zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue