Proměna zahrady je dobrodružství, které nikdy nekončí. Stejně jako práce, kterou většinou přináší její údržba. Aby jí bylo co nejméně, chce to vytvořit v zahradě kvalitní a funkční prvky. Navíc tak, aby tvořily kompaktní celek.
To se pokouší na konkrétních zahradách vysvětlovat i prakticky předvádět nový titul České televize. Pořad Ferdinandovy zahrady přišel s premiérou prvního dílu minulou sobotu a je mu nutno přiznat, že byl přes náročnost takového projektu opravdu povedený.
Venkovská zahrada tu jako jeden celek vznikala doslova před očima diváka, nechyběly inspirativní typy a cenné rady.
Zahradní architekt Ferdinand Leffler, který rád vychází z tradičních materiálů, hledá neformální řešení a řeší návaznost na okolní krajinu, v tom ale nebyl zdaleka sám. K ruce má během zahradní proměny řadu kolegů a ty nejšikovnější řemeslníky.
Kamenné zídky i mlatová cesta s roky vyzrají do krásy
Zahrada nikdy není hotová. V tom to mají tvůrci zahrad těžké. Ne každý je schopen si představit, jak se bude s postupem let měnit keřové i stromové patro, takže nastupují vizualizace, ať už počítačové nebo ruční kresbičky.
Navíc se potřeby zahrady mění. První dva tři roky po výsadbě trvalek musíte vytrvale ohýbat záda a zbavovat výsadbu plevelů. „Jakmile se rostliny zapojí a vytvoří celistvý koberec, máte vyhráno,“ radí zahradníci, jak vybudovat zahradu, která už s přibývajícími roky není tak náročná na údržbu.
Zahradní cesty, vysoké záhony i mlatové cesty se zásadně vyplatí stavět bez použití betonu. Důvod je prostý: Nemohou vás pak nepříjemně překvapit trhliny vzniklé pro mrazivé zimě. Zakládají se jednoduše.
Základ v podobě těch největších kamenů se usazuje do štěrkového lůžka zahloubeného zhruba deset centimetrů pod povrch terénu. Jednotlivé kameny se na sebe skládají tak, aby se provázaly. Musí si sednout, aby se zídka nehnula a dalo se na ni třeba posadit. A každá vrstva se prosypává zeminou. Chce to zkušené kameníky, každý kámen se vezme do ruky několikrát.
Navíc se dají v zídce nechat kapsy na osazení rostlinami. Nemají funkci jen čistě estetickou. Zajistí, že se zemina mezi kameny nebude vymývat.
Nášlapné kameny, ty se zase usazují do pískového základu, který po usazení kamenů dosypete vrchním materiálem. Například mulčovací kůrou, případně zeminou, pokud je chcete mít třeba uprostřed trávníku (fotogalerie se šlapáky v zahradě například v článku zde.)
Ani mlatová cesta není žádná věda, není ani drahá, ovšem i její vybudování má svoje pravidla. Odkopne se zhruba 30 centimetrů zeminy, pak se postupně vrství štěrk ve třech zrnitostech: od nejhrubšího po nejjemnější. Nakonec je potřeba povrch zhutnit válcem.
Další praktické rady do zahrady, například jak na budování bylinkové spirály, jejímž základem je také masivní kámen, najdete v článku zde.
