Zvířata museli kvůli ptačí chřipce zlikvidovat, výběhy dezinfikovat. Teď nastal konec karantény a lidé obnovují své chovy. Zájem o koupi drůbeže je na jižní Moravě obrovský.
Ptačí chřipka 2017 na jihu Moravy
|
„Bez toho každodenního kvokání bylo divné ticho,“ směje se Marie Dandová, která má u Moravského Krumlova zahradu s kurníkem, v němž chová osm slípek. „Snášet by měly každým dnem, domácí vajíčko je holt domácí,“ podotkla.
Jenže zatímco do domácích chovů se drůbež vrací, haly pro dva tisíce kachen firmy Sebol zůstávají prázdné. Zástupce jediného velkochovu na jižní Moravě, kterého se vybíjení dotklo, řekl, že chov zatím neobnoví.
„Záleží, jaká bude poptávka. U nás je to složitější, chovné zvíře neuděláte ze dne na den, ale minimálně za půl roku. Nejde to ani tak, že bychom chovné kusy převezli odjinud,“ podotkl Pavel Bílek, jenž nevylučuje ani to, že v krumlovských halách vznikne nakonec jiný, náhradní program.
Na kompenzace se stále čeká
Obnovování chovů lidem komplikuje i fakt, že musejí sáhnout do vlastních peněženek, na kompenzace většinou teprve čekají. A zatímco za novou slepici zaplatí v průměru 150 korun, od státu dostanou jen sto korun.
„Považuji to za nedostatečné, budu určitě apelovat na ministerstvo zemědělství, aby náhradu zvýšilo. Když nemoc propukla, bylo naslibováno, avšak skutek utek,“ uvedl Milan Buček, starosta Ivančic.
Právě Ivančice patří mezi první místa v republice, kde se virus letos objevil. A místní slípky kupují, ačkoli se jim investice nevrátí. „Mám zprávy, že si určitě drůbež pořídí, už k nám jezdí prodejci. Na malé město a obce prostě drůbež patří,“ dodává.
Ministerstvo náhradu počítá podle obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody. „Cena se mimo jiné odvíjí i od jejího stáří v době utracení. Jde tedy o tržní cenu. Pokud chovatel hodnotu utracené drůbeže nedoloží, máme orientační ceny,“ vysvětlila mluvčí resortu Markéta Ježková.
Pochopitelný argument pro ministerstvo, ale ne pro obyčejného člověka, říká starosta Nové Vsi. „Dá to práci, vysvětlit to,“ míní Ladislav Horák. I tady už ale většině drobnochovatelů na dvorku kvokají nové slepice.
„Nakupuje se vesele, pojízdná prodejna odjíždí vždy s prázdnou. I když někteří starší občané říkají, že pořizovat slípky si znovu nebudou,“ upřesňuje.
Miliony na odškodnění. Peníze má jen stovka chovatelů
Stát na odškodnění vyčlenil jednatřicet milionů korun. Ty podle ministra zemědělství stačit nebudou a chce dalších sedmdesát milionů. Peníze dostalo zatím jen něco přes sto žadatelů. Všichni by se ale peněz měli dočkat do 90 dnů od usmrcení ptáků.
Náklady často vznikaly i tam, kde nakonec k vybití drůbeže nedošlo. Například dvaadvacet tisíc korun dostanou dobrovolní vedrovičtí hasiči. „Likvidace ptáků byla zastavena dvacet minut před samotnou akcí, protože se nám podařilo prokázat, že naše obec leží mimo okruh ochranného pásma na základě složitých jednání na kraji a veterinární správě,“ vysvětluje starosta Richard Janderka.
O drůbež nepřišli ani v Pohořelicích, největší producent brojlerů v Česku, společnost Sušárna Pohořelice, ale musela dát asi devět tisíc za mimořádné rozbory krve drůbeže. Že by se někde v kraji chovatel přetahoval o slepice, které nechtěl poslat na smrt, se nestalo.
„Všechno probíhalo v pohodě, jen někde nebyla mechanická očista před dezinfekcí důkladná, tak se lidem vysvětlilo, jak to mají udělat líp a pak se tam skupina vrátila,“ podotkl Ivan Přikryl z krajské veterinární správy.
Ani po nepříjemných zkušenostech se ale Jihomoravané návratu nákazy nebojí. „Krmení pro drůbež mají pod střechou, aby nedocházelo ke kontaminaci trusem přelétajících divokých ptáků. Všichni věříme, že vše špatné je za námi,“ uzavřel Janderka.
Likvidace chovu v Olomouckém kraji
