Otočky o 360 stupňů, nápadité choreografie nebo souboj o klobásy visící na laně nabídl 8. ročník retro akce Krakonošovi lyžníci, která se v sobotu konala na sjezdovce Pomezky v Malé Úpě. Své umění na prvorepublikových lyžích a historických saních předváděla třicítka nadšenců. Jejich schopnosti prověřil slalom a také skokanská soutěž.
V podhůří v sobotu panovalo psí počasí, většinu dne propršelo. Přeháňky se přehnaly i přes Malou Úpu, mnohem větší komplikací pro lyžaře byl silný vítr a těžký mokrý sníh. Na dřevěných ski to závodníkům moc nejelo, příliš nepomohlo ani parafínování skluznice. Při historickém slalomu mnohdy jeli krokem nebo se v půlce kopce úplně zastavili. Fyzicky dobře připravení lyžníci v cílové rovince dokonce na dlouhých a špatně ovladatelných lyžích bruslili.
„Kdyby svítilo slunce, tak to na jarním firmu jede perfektně. Takhle je to dřina,“ prohodil Jiří Fajstaver, který se účastní pravidelně. S rozmary počasí lyžníci bojovali i v předchozích dvou letech. V roce 2015 je zradil a zpomalil čerstvě napadaný sníh, vloni se zase museli vypořádat s hustou mlhou (více o loňském závodění zde).
V akci byly staré rohačky, na kterých horalé před desítkami let sváželi z hřebenů dřevo, saně vlčky a především předválečné lyže. Pavel Balcar z Podbřezí v podhůří Orlických hor dorazil na lyžích z roku 1925. Přes 220 centimetrů dlouhé ski z jasanového dřeva s řemínkovým vázáním získal před lety od příbuzných. Stejně jako bambusové hůlky se povalovaly na půdě.
Záležet si dal také na oblečení: vlněné rajtky, sportovní oblek, holeňové návleky, klobouk. Vše z první republiky. „Není jednoduché takovéto oblečení sehnat. Vlnu mají rádi moli a staré kusy jsou většinou rozpadlé. Rajtky raději ani neperu, aby se nerozpadly. Lidé navíc dřív byli menšího vzrůstu, takže je i problém s velikostmi,“ vysvětlil Pavel Balcar, který retro oblečení používá také v létě. Účastní se totiž závodů na historických velocipedech.
Nic pro začátečníky
Mezi účastníky byli jak nováčci, tak ostřílení borci, kteří podobné sranda soutěže u nás či v zahraničí objíždějí pravidelně. „Přivedla mě k tomu láska k lyžování. Jezdit na starých lyžích není snadné. Nemají hrany, jsou dlouhé, žádný carving. Člověk už musí trochu umět lyžovat, rozhodně bych to nedoporučoval začátečníkům,“ upozornil Mirek Pichl ze Žacléře. Krakonošových lyžníků se zúčastnil potřetí.
Zatímco při historickém slalomu museli aktéři často použít hrubou sílu, soutěž ve skoku ladném prověřila hlavně jejich kreativní schopnosti. Tříčlennou porotu se snažili zaujmout nejrůznějšími triky. Na malém skoku, který organizátoři nasolili, aby to lépe jelo, předváděli roznožky, otočky o 360 stupňů, ukázkové doskoky do telemarku nebo propracovanou choreografii. Rukama mávající Jaroslav Bartoš při rozjezdu připomínal letícího ptáka.
Tečku za 8. ročníkem obstarala tradiční rituál. Za zvuků písně z filmu Krakonoš a lyžníci všech 30 účastníků sjelo hromadně svah, aby si v cíli vyzvedli zaslouženou odměnu. „Poprali“ se o 50 klobás zavěšených na laně a sbírali sušenky poházené na sněhu.
První dva ročníky Krakonošových lyžníků se konaly jako součást večerního lyžování na sjezdovce U Kostela. Už tehdy byla součástí závodu závěrečná jízda o věnec buřtů. „Pak jsme se z toho rozhodli udělat celodenní akci a hned první ročník se povedl, bylo krásně a přijela spousta lidí. Někteří účastníci jezdí každý rok, vždy ale přijde i někdo nový,“ uvedla organizátorka Simona Skočdopolová.
Zatím nejvyšší účast pořadatelé zaznamenali před čtyřmi lety, tehdy se po svahu prohánělo 45 nadšenců. Už příští sobotu se v nejvýše položené krkonošské obci uskuteční další recesistická akce - Maloúpský woodstock čili Moopstock. Soutěžící budou v kostýmech ze druhé poloviny 20. století tentokrát přejíždět vodní plochu.
