Vztahy nové americké administrativy s ambiciózní Čínou jsou jedním z nejdůležitějších, i když v Evropě možná ne až tak sledovaných aspektů nové americké administrativy. Podle některých názorů i náznaků chce totiž Donald Trump změnit siločáry mezi velmocemi tím, že nastolí konstruktivnější vztahy s Ruskem a společně s ním zastaví rozpínavost Číny. Něco jako Nixonovo partnerství s Čínou proti SSSR za studené války, ale obráceně.
Určitě by to kvitovali američtí spojenci v Tichomoří - například Japonsko, Tchajwan či Austrálie - i státy, jejichž primární obavou je šíření čínského vlivu: Vietnam, Malajsie či Filipíny, dlouholetý americký spojenec v regionu, který se ale Washingtonu v poslední době odcizil.
Trump ustoupil Pekingu. Politiku jedné Číny si zpochybňovat nedovolí |
V Pekingu nicméně na rozdíl od Trumpova setkání s Angelou Merkelovou (čtěte článek Jednání s Merkelovou bylo skvělé, Německo nám dluží spoustu peněz, řekl Trump) na ostřejší slova nedošlo. Alespoň prozatím.
Na slova ministra zahraničí Tillersona o zlepšení porozumění reagoval nejvyšší čínský představitel s tím, že od spolupráce s Trumpem očekává nové konstruktivní bilaterální vztahy. Podle agentury Nová Čína obě strany už připravují schůzku obou prezidentů, termín zatím ale není ani přibližný.
Agentura Reuters poznamenala, že problémy mezi Pekingem a Washingtonem jako americké podezření čínské role v jaderném programu KLDR nebo nelibost Číny nad vztahem USA k Tchajwanu byly při schůzce čínského prezidenta se šéfem americké diplomacie odsunuty stranou, přinejmenším před novináři.
Mlha floskulí tak hustá, že by se dala krájet
Prostor tak dostaly nablýskané floskule určené tisku - alespoň tak působí tiskové sdělení čínského ministerstva zahraničí. „Řekl jste, že čínsko-americké vztahy mohou být jen přátelské. Jsem vám za to vděčný,“ ocenil podle něj Si Tillersonovu snahu dosáhnout „hladkého přechodu do nové éry vztahů obou států“.
„Oba věříme, že spolupráce Číny s USA půjde od nynějška směrem, jímž se budeme chtít ubírat. Oba očekáváme novou éru konstruktivního rozvoje,“ řekl dále americkému ministrovi čínský prezident, který už se svým novým americkým protějškem několikrát mluvil po telefonu. Nechyběla věta, že společné zájmy Číny a USA zdaleka převažují nad rozdíly a spolupráce je jedinou správnou volbou pro obě velmoci.
Čínský prezident také prohlásil, že obě země musejí posílit koordinaci v citlivých regionálních otázkách, vzájemně respektovat své hlavní zájmy, brát zřetel na velká znepokojení a chránit stabilitu. Další podrobnosti známé nejsou, ale byla to patrně jedna z mála narážek právě na konfliktní body jako Tchajwan.
Severokorejský raketový testSouběžně s Tillersonovou návštěvou Číny oznámila totalitní KLDR test nového raketového motoru. Zkoušce přihlížel osobně severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle státní agentury KCNA motor umožní vypouštění satelitů na oběžnou dráhu. Současně podle agentury může pohánět balistické střely dlouhého doletu. Severní Korea testuje své rakety průběžně, míra jejího skutečného pokroku je ale těžko odhadnutelná. Tajnůstkářský a paranoidní režim nemá nejmodernější technologie, do zbrojení ale investuje obrovské částky. OSN kvůli jaderným a raketovým testům uvalila na KLDR v roce 2006 sankce. Byly několikrát zpřísněné, Severokorejci se ale jaderného programu nevzdali. Ministr zahraničí USA Tillerson v pátek prohlásil, že americká politika "strategické trpělivosti" vůči Severní Koreji skončila. |
Tillerson podle striktně diplomaticky formulovaného sdělení čínského ministerstva zahraničí uvedl, že Trump „velmi oceňuje svou dosavadní komunikaci“ se Si Ťin-Pchingem a těší se na jejich setkání. Dále vyzdvihl dialog vedoucí k vzájemnému porozumění a posílení vztahů.
Je nicméně zjevné, že uhlazené zdvořilé věty, které sestavili pracovníci čínského protokolu, ještě nejsou reálnými kroky činěnými Pekingem a Washingtonem. Na ty bude třeba vyčkat.
Každopádně platí, že si Čína výstupy z jednání ohlídala. A že dříve Číňané - politici i státní média - dávali najevo značnou nelibost, když Trump vystupoval vstřícně k Tchajwanu (více například zde).
Tillersonova první cesta do Číny
Jednáním s čínským prezidentem ukončil nový šéf americké diplomacie první návštěvu Číny od svého únorového nástupu do funkce. Kromě jiného jednal o kontroverzním severokorejském jaderném a raketovém programu a o americko-čínských obchodních vztazích a zřejmě nevynechal ani téma sporné snahy Pekingu převzít kontrolu nad Jihočínským mořem.
Tillerson po sobotním jednání se svým čínským protějškem prohlásil, že se s Wang I shodli na společném úsilí přimět severokorejskou vládu, aby změnila své dosavadní zaměření na realizaci jaderných a raketových programů. Wang, který ocenil rozhovor s Tillersonem, podle Reuters ale poznamenal, že k vyřešení problému kolem Severní Koreje musejí být použity výhradně diplomatické prostředky.
V pátek Tillerson v Soulu pohrozil preventivní vojenskou akcí Spojených států proti Severní Koreji v případě, že by pocit ohrožení její zbrojní aktivitou dosáhl úrovně, že by „bylo nutné jednat“.
Podle agentury AP to, že Tillerson nevylučuje případný americký vojenský zásah, je pro Peking znepokojující. Může se o to více obávat kolapsu severokorejského režimu a přívalu severokorejských uprchlíků do Číny.
Severokorejci tvrdí, že vyzkoušeli nový raketový motor:
