RECENZE: Malý zázrak se zamilovaným boxerem připomíná českou vlnu 60. let

Malý zázrak v řemeslně dokonalém provedení, psal Hollywood Reporter o finském filmu Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho, jenž nyní vešel do našich kin.

Pro tuzemského diváka jde spíše o připomínku malého zázraku české vlny 60. let. Nejen proto, že Nejšťastnější den zvolil černobílé retro, ale také díky příbuzné nenucenosti, s níž se příběh zakřiknutého národního reka pohybuje nad žánry komedie, romance a životopisu.

Nyní osmdesátiletý finský boxer Olli Mäki totiž skutečně v roce 1962 svedl na domácí půdě ostře sledovaný zápas o titul mistra světa v muší váze s Daveym Moorem. Ale daleko víc než dění v ringu zajímá tvůrce to, co se odehrává kolem muže, kterého vytáhnou do světel reflektorů, zatímco v koutě jako trpěná popelka posedává jeho venkovská milá.

Je třeba zdůraznit, že romance zamilovaného borce je neskonale něžná a cudná, včetně usínání na palandách dětského pokoje v trenérově bytě. A co dvojici zprvu připadá jako zábavný výlet do velkého světa, stane se postupně obtížnou mašinerií, která je od sebe vzdaluje.

Chlapské legrácky ve sprchách, všudypřítomné kamery, pózování, reklamy, povinné večeře se sponzory – „Fotit se může až po jídle“, přílet hvězdného soupeře, rozhovory – a do toho tréninky provázené vskutku krutými metodami, jak docílit předepsané váhy. To je skrumáž, ze které se těžko hledá únik.

Jarkko Lahti v titulní roli zosobňuje přesnou rovnováhu mezi jímavostí a důstojností, trpnou křehkostí a vypracovanými svaly. Slovy neplýtvá, nicméně plně stačí jeho výraz, kdykoli je vláčen, postrkován, upravován a opravován, kdykoli mu diktují „Boxujte do kamery“ či „Nalévejte kávu“, zatímco jeho pohled panicky hledá kdesi v pozadí siluetu milované dívky. A jakmile ona hru na hvězdný prach vzdá, jeho osamělost se ještě znásobí.

Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho

65 %

Finsko / Švédsko / Německo, 2016, 92 min

Režie: Juho Kuosmanen

Scénář: Juho Kuosmanen, Mikko Myllylahti

Hrají: Oona Airola, Eero Milonoff, Joonas Saartamo, Jarkko Lahti

Kinobox: 70 %

IMDb: 7.2

Místy se Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho až příliš soustřeďuje na bizarnost mediálního humbuku, sérii aranžování a předstírání dovede až ke zbytečně okatému cirkusovému podobenství. Na druhé straně hodně vytěží z postavy oddaného trenéra, který pro samé ponížené klanění před investory zapomene na vlastní dítě. A obrazy tréninku s drakem vyzařují tiché kouzlo.

Životní zápas ve finále trvá velmi krátce, takže milovníci Rockyho si mohou připadat ošizeni, ale box opravdu není těžištěm nenápadně podmanivého snímku. Jeho režisér Juho Kuosmanen dostal Evropskou filmovou cenu pro objev roku; dá se také říci, že ji získal za „nový objev staré nové vlny“, nicméně na příjemném zážitku to nic nemění.