Podle nizozemské televize NTK chtěla Kayaová v Rotterdamu „pět minut pohovořit se svými krajany“ o chystaném referendu, které má rozšířit pravomoci tureckého prezidenta. Rotterdamské úřady její žádost zamítly a zabránily jí ve vstupu na turecký konzulát. Pak byla s policejním doprovodem autem eskortována na nizozemsko-německou hranici.
Kayaová na Twitteru z pohraničního nizozemského Nijmegenu napsala, že „celý svět musí zasáhnout proti takovým fašistickým praktikám. Takové jednání vůči ženě nelze tolerovat!“ Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vzápětí pohrozil Nizozemsku odvetou a stejně jako při nedávném obdobném sporu s Němci přirovnal nizozemský postoj k počínání fašistů.
Turecký premiér Binali Yildirim slíbil tvrdou odvetu. „Z naší strany se proti tomu velmi ostře protestovalo a dali jsme nizozemským úřadům najevo, že budou následovat co nejtvrdší odvetná opatření... Budeme na toto nepřijatelné jednání reagovat,“ prohlásil Yildirim.
Turecko žádá zásah Evropské komise
Nedaleko konzulátu se shromáždila asi tisícovka demonstrantů, kteří proti postupu nizozemských úřadů protestovali. Starosta města Ahmed Aboutaleb v reakci na zvýšené napětí vyhlásil v noci na neděli mimořádná opatření, která rozšiřují pravomoci radnice při potlačování případných nepokojů.
Předtím Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Çavuşogluovi (více o zákazu přistání pro tureckého ministra čtěte zde). Çavuşoglu oznámil, že se telefonicky spojil s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a vyzval ho, aby skoncoval s „ostudným“ chováním Nizozemska vůči tureckým ministrům. Timmermansovi jako bývalému nizozemskému politikovi řekl, že události se „vymkly kontrole“. Ankara prý proti Nizozemsku podnikne veškeré potřebné kroky.
Reakce tureckého ministra zahraničí byla ostrá:
Erdogan chystá turné v Porýní |
Çavuşoglu rovněž telefonicky hovořil s šéfkou evropské diplomacie Federikou Mogheriniovou. Turecké státní televizi TRT řekl, že evropské státy chtějí blokovat turecké referendum o rozšíření prezidentských pravomocí, protože se bojí „stabilního, svobodného a nezávislého Turecka“.
V Evropě jsou turečtí představitelé kvůli kampani mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele. Rakousko, Švýcarsko a Německo už podobné akce s tureckými představiteli na některých místech zakázalo. Zákaz mítinků vyvolal ohlas především v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků a údajně asi polovina z nich se může referenda účastnit.
Změna tureckého základního zákona, o které budou turečtí voliči hlasovat v dubnu, podle kritiků výrazně posílí pravomoci autokratického šéfa státu a učiní z něj prakticky neomezeného vládce. Západní představitelé na navrženou novelu pohlížejí s obavami.
Turecký premiér Binaliho Yildirima v Oberhausenu přesvědčoval německé Turky o potřebě zavedení prezidentského systému v jejich staré vlasti:
