Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Pokuty pro české kamioňáky ve Francii padají dál. Jejich mzda je nízká

  • 242
Řidiči českých kamionů už dostali víc než padesát pokut za to, že neberou francouzskou minimální mzdu. První případ podobné pokuty zažil tuzemský dopravce i v Německu. Dopravci proto tlačí na celounijní změnu zákonů, která by podobnou povinnost odstranila, a upozorňují na nečinnost Evropské komise.

Ta případ minimální mzdy řeší ve Francii a v Německu už dva roky. Mezitím ji začaly vyžadovat další státy, například Rakousko. „V posledních dvou měsících kontroly ustaly, nevíme o dalších případech,“ říká Vojtěch Hromíř, generální sekretář sdružení autodopravců Česmad Bohemia.

Český řidič kamionu dostal ve Francii pokutu. Měl příliš nízkou mzdu

Ve Francii je pokuta za nepředložení dokladů o tom, že řidič pobírá místní minimální mzdu, 135 eur na místě – tu řidičům zaplatí dopravci. V Německu přitvrdili a pokuta dosáhla až 2 500 eur.

Pro dopravce ze zemí bývalého socialistického bloku jsou opatření, podle kterých mají mít jejich řidiči při cestách po některých zemích stejné podmínky jako jejich kolegové, prakticky nesplnitelné. Nejde přitom jen o mzdy, ale například o povinné odpočinky mimo kamiony.

Například ve Francii musí mít firma svého zástupce v zemi na rok a půl, i kdyby jela do země jen jednou. Rakousko zase vyžaduje pro každou jízdu hlášení o tom, že dopravce jede. Němci chtějí zasílat výplatní pásky řidičů. V praxi tak nikdo z východoevropských dopravců podmínky neplní. „Jsou to věci, které jsou nejen nezaplatitelné, ale hlavně nesplnitelné,“ dodal prezident Česmadu Vladimír Starosta.

„Je to jen ochrana trhu západoevropských dopravců,“ říká Jan Medveď, vedoucí odboru legislativy Česmadu. Podle něj studie ukazují, že by dopravcům stouply u každého řidiče mzdové náklady o osm tisíc korun měsíčně bez dalších nákladů navíc.

Důvod pro minimální mzdu je jasný, západní dopravci ztratili oproti minulosti velkou část byznysu právě kvůli vyšším nákladům. „Tržní podíl dopravců z Východu se od roku 2009 zdvojnásobil, Poláci mají dnes 25 procent trhu mezinárodní dopravy,“ říká Jan Němec, zástupce generálního delegáta Mezinárodní unie silniční dopravy při Evropské unii. Řada zemí mluví o moderním otroctví, protože řidiči kamionů z východních zemí tráví v kamionu často i půl roku.

V Bruselu se nyní řeší celounijní směrnice o vysílání pracovníků na zahraniční cesty, která by se týkala i řidičů kamionů a jejich podmínek. Česmad chce hrát roli prostředníka mezi oběma extrémy, tedy vysokou ochranou trhu a divokým podnikáním některých východoevropských a pobaltských dopravců. Zatím se například jedná o tom, že by vznikla definice „normální mezinárodní dopravy“, na kterou by se podmínky směrnice o vysílání pracovníků na zahraniční cesty nevztahovala. Podmínkou by bylo, že jednou za čtyři týdny by muselo auto přijet do země registrace. „Situace dospěla do stavu, kdy není možné stoprocentní vítězství jedné strany,“ říká Starosta.

Komise zahájila kvůli minimální mzdě řízení s Německem už téměř před dvěma lety, to však zatím neskončilo. Z celé záležitosti se stala spíše politika.

Autodopravci získali na svoji stranu například europoslankyniMartinu Dlabajovou. „Řidiči zcela běžně během jedné cesty projedou hned několika zeměmi a nedovedu si představit, jak by měla vypadat pracovní smlouva takového řidiče, která by vyměřovala hned několik rozdílných mezd zároveň. Proto také navrhuji vyjmutí silniční dopravy z působnosti směrnice o vysílání pracovníků,“ dodala.

Šéf ČSAD Uherské Hradiště: Nechceme přistoupit na fiktivní doklady:

11. října 2016