Tichá revoluce kosmonautiky
„Vojenský vesmír“ je jistě pro řadu čtenářů nejen sci-fi, ale také poněkud vzdálené téma. Neškodí si však uvědomit, jakým tempem se v posledních letech rozvíjí kosmonautika. Před 11 lety soukromá společnost SpaceX vypustila první raketu Falcon 1 do vesmíru, nyní dopravuje náklad k Mezinárodní vesmírné stanici a s prvním stupněm rakety Falcon 9 přistává na zemi.
V roce 2018 chce SpaceX poslat kolem Měsíce dva soukromé pasažéry ve vesmírné lodi Dragon 2, která odstartuje na raketě Falcon Heavy. V polovině příštího desetiletí chce SpaceX poslat první lodě s lidskou posádkou k Marsu.
Lodě Dragon 2 mají dostatečně výkonné motory Draco a dostatek paliva, aby mohly řízeně přistát nejen na Zemi, ale také na Měsíci a z Měsíce opět odstartovat.
Padá také cena za starty raket. Jeden start rakety Falcon 9 stojí 62 milionů dolarů a na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) vynese 23 tun nákladu. V letošním roce odstartuje Falcon Heavy s nosností 54,5 tuny na LEO (Mars 13,6 tuny) při ceně 90 milionů dolarů za start.
Například start rakety Delta IV Heavy firmy Boeing (vyvinuta v roce 2004) stojí 400 milionů dolarů a na LEO vynese 28,8 t nákladu. Slavná raketa Saturn V programu Apollo vynesla na oběžnou dráhu 140 t nákladu, ale cena startu byla při dnešních cenách 5 miliard dolarů.
Proč SpaceX postupuje tak rychle kupředu? Odpověď je nutné hledat v osobě Elona Muska, zakladatele této firmy. Musk je nejen technický vizionář, ale je ochoten všechna technická selhání i finanční neúspěchy vzít na sebe (na rozdíl od vedoucích byrokratů z NASA, jejichž hlavním cílem je, aby neměli za nic odpovědnost). Odstranění byrokracie neuvěřitelně urychluje vývoj a zavádění nových technologií.
Pokud se navíc podaří přesměrovat část financí ze soukromého sektoru a od finančních elit do vesmírného prostoru, například v rámci vesmírné turistiky, tempo „dobývání” vesmírného prostoru dále zrychlí a zlevní.
Prohlášení SpaceX jde v ruku v ruce s novou iniciativou administrativy Donalda Trumpa. Podle webu Politico chce Trumpova administrativa „rychlý a levný“ návrat na Měsíc do roku 2020, podpořit výstavbu soukromé vesmírné stanice a přesměrovat NASA k velkému komerčnímu využívání vesmírného prostoru.
Ale to není vše. NASA počítá s vybudováním vesmírné základny na oběžné dráze Měsíce (20. léta 21. století) a americký zbrojní gigant Lockheed Martin nedávno představil projekt základny na oběžné dráze Marsu.
Výše popsané není důkazem „snadnosti a lehkosti“ letů do vesmírů, ale důkazem nezadržitelného pokroku. Otevírání kosmického prostoru si uvědomují nejen nejrůznější firmy, ale také státy a jejich ozbrojené síly.
Boj o zdroje ve vesmíru
V Ozbrojených silách Spojených států operace v kosmickém prostoru spadají pod americké letectvo. Ale podle mínění M.V. Smithe letectvo nevěnuje posledních 25 let vesmírnému prostoru dostatečnou pozornost. Již v roce 1998 přitom americký Kongres upozorňoval na nízký zájem amerického letectva o vesmír.
„Jestliže letectvo nemůže nebo nechce přijmout vesmírné kompetence, budeme je tam muset v Kongresu dotáhnout, kopat a křičet, pokud to bude nezbytné, nebo možná vytvořit zcela novou službu (vedle letectva, pozemního vojska, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže - pozn. red.),“ uvedl v roce 1998 republikánský kongresman Bob Smith.
Rumsfeldova vesmírná komise (po tehdejším ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi) chtěla v roce 2001 přinutit letectvo soustředit se více na vesmírný prostor. V případě velké nevole Kongres dokonce plánoval vytvořit samostatnou vesmírnou složku Ozbrojených sil Spojených států. Nicméně po teroristických útocích 11. záři 2001 se pozornost USA upnula jinde a doporučení komise vyznělo do prázdna.
Tlak na letectvo je ovšem i nyní. V roce 2016 Newt Gingrich, bývalý mluvčí Bílého domu, uvedl, že díky letectvu a NASA jsou ve vojenském využívání vesmíru Spojené státy o 25 let pozadu, než by měly být. Letos zase republikánský kongresman John McCain dodal, že ruské a čínské kosmické schopnosti se „vyvinuly alarmující rychlostí“ a letectvo přitom „snížilo výdaje na kosmický výzkum o 80 %“.
M.V. Smith proto navrhuje vytvořit americký vesmírný sbor (US Space Corps), který se stane vesmírnou obdobou americké pobřežní stráže (US Cost Guard). Nejdříve mají vesmírné síly spadat pod letectvo, ale později se US Space Corps stanou další samostatnou složkou Ozbrojených sil USA.
Důvody vytvoření vesmírného sboru jsou ve své podstatě jednoduché: operace v kosmickém prostoru vyžadují zásadně odlišné odborné vědomosti a také jedinečné chápání vesmírného prostoru pro vedení operací.
Ale proč letectvo operace ve vesmíru s takovou vervou odmítá? Odpověď je opět jednoduchá: peníze. Carl Builder, analytik think-tanku RAND Corporation pracující svého času pro náčelníka štábu letectva, upozorňuje, že letectvo bere „vesmírné síly“ jako konkurenční frakci. Americké letectvo tak jednoduše převádí peníze do leteckých operací na úkor vesmírných aktivit.
Ozbrojené síly Spojených států jsou přitom zcela závislé na vojenských družicích obíhajících kolem Země, ať už mluvíme o komunikaci, o ovládaní dronů přes satelity, systémech včasné výstrahy před raketovými útoky, nebo samozřejmě o navigačním systému GPS (pro navigaci, navádění přesných zbraní, atd.).
Čína a Rusko přitom za posledních deset let vyvinuly nebo zavedly systémy, které mohou ohrozit americké satelity (včetně prostředků radioelektronického boje). Číňané například testovali lasery schopné oslepit nebo poškodit satelity na LEO. „Rusko a Čína vyvinuly vojenské schopnosti určené vysloveně k zamezení využívání vesmíru americkými silami, včetně možnosti zaměřit naše satelity,“ uvedl McCain.
Vesmírná loď NASA Orion je určená pro lety do hlubokého vesmíru. Dokáže tak mimo jiné ochránit posádku nebo elektroniku před kosmickou nebo sluneční radiací. Loď Orion je určená nejen k letu k Marsu, ale i jako základní stavební prvek pro stanice kolem Měsíce a Marsu.
Komercializace kosmického prostoru
Do vesmíru získá časem přístup čím dál více soukromých subjektů za cílem zisku. Kromě vesmírné turistiky se hodně mluví u využívání surovin z asteroidů. Například NASA plánuje kolem roku 2025 pomocí malé bezpilotní sondy přitáhnout malý asteroid (cca o průměru 10 m) na oběžnou dráhu Měsíce. Poté k asteroidu přiletí posádka v lodi Orion a prozkoumá jeho složení.
3. prosince 2014 |
K patřičnému využívání vesmíru však není nutné vytvořit jen novou složku amerických Ozbrojených sil, organizační/velitelské struktury a zajistit financování, ale také změnit nebo zrušit Kosmickou smlouvu (Outer Space Treaty) z roku 1967.
Smlouva upravuje základní právní rámec pro činnost států ve vesmíru. Mimo jiné zakazuje umístění a testování jaderných zbraní (konvenčních se to netýká) ve vesmíru a vojenské využívání Měsíce a jiných těles.
Smlouva ovšem také zakazuje národní přivlastnění si půdy nebo zdrojů ve vesmíru. Pokud Kosmická smlouva padne, bude zajímavé sledovat, jakým klíčem se rozdělí „parcely“ na Měsíci, Marsu nebo asteroidech.
Pokud už nic jiného, úspěchy ve vesmíru přinesou podobně jako v dobách studené války gigantickou politickou a národní prestiž, což zásadně pomůže danému státu v současné informační a propgandistické mezinárodní válce.
Zdroj: War Is Boring
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
