Přímo to nikdo nepojmenuje, účelový důvod však bije do očí. Jestliže stihne Masaryk alespoň formální premiéru ještě letos, má při udílení výročních filmových cen za kvalitativně slabý rok 2016 větší šance než v příští sezoně, kdy se rýsuje silnější konkurence, neboť na rok 2017 své novinky hlásí Jan Svěrák, Jan Hřebejk či Bohdan Sláma.
„Podobně jako jiné domácí filmy, například Obsluhoval jsem anglického krále, zvolil Masaryk již před časem strategii exkluzivní premiéry, což je i v zahraničí zcela běžná praxe,“ připomíná oscarovou taktiku limitovaných premiér producent díla Rudolf Biermann. „Samozřejmě nás těší, že díky tomu Masaryk splnil podmínky a bude zařazen do hlasování Českého lva, protože jeho kvalitám věříme, a tedy věříme, že zaujme také akademiky,“ dodal Biermann.
Ve statutu České filmové a televizní akademie opravdu stojí, že k zařazení díla do soutěže stačí promítání „v České republice (i) v jednom komerčním kině po dobu sedmi po sobě jdoucích dní“, takže exkluzivní nasazení výhradně v pražské Lucerně pravidlům akademiků vyhovuje. Naopak statut cen filmové kritiky hovoří o distribuční premiéře „v komerčních kinech“, takže Masaryka z letošního klání vylučuje, recenzenti o něm budou hlasovat teprve v rámci roku 2017, kdy jej uvidí také diváci v celé zemi.
Bezmála tříměsíčním odstupem mezi dvojím nasazením rozdrobí tvůrci rovněž publicitu, ale spoléhají na takzvanou šeptandu. „Představení v kině Lucerna se blíží vyprodání, tudíž věříme, že se naplní jeden z hlavních bodů naší strategie: pozitivní divácké hodnocení od úst k ústům. Pokud každý z diváků Masaryka v Lucerně předá doporučení nejméně deseti přátelům a ti zas dalším deseti, mohly by se dobré zprávy lavinovitě donést k potenciálním statisícům diváků,“ počítá producent. První kladné ohlasy podle něj zazněly už na speciální projekci Masaryka pro ministry zahraničí a zahraniční diplomaty.
Nicméně Biermann připouští, že distribuční taktika Masaryka se tvořila „i s ohledem na uvedení dalších domácích filmů“, svou roli sehrála také možnost mezinárodní premiéry na únorovém Berlinale. „A v neposlední řadě jsme při volbě termínu premiéry vzali do úvahy skutečnost, že dosud nevyjasněná smrt Jana Masaryka se odehrála v noci z 9. na 10. března,“ vysvětluje, že datum „druhé“ premiéry životopisu chápou tvůrci jako symbolické.
