Do krajského města dorazila vzácná rostlina dnes ráno. Než ji ale v pavilonu uvidí návštěvníci, ještě chvíli to potrvá. Muraja latnatá, jak se bonsaj jmenuje, se musí nejdříve na nové prostředí aklimatizovat, což bude odhadem trvat asi měsíc.
S pěstováním podobně starých rostlin už mají v Liberci zkušenosti. V expozici je k vidění například 250 let starý jalovec čínský, který je nejdéle pěstovanou bonsají na evroském kontinentu.
„V tomto případě jde ale o bonsaj, která byla pěstována v Orientu. Navíc hodnotná je i po té morální stránce. Jen si vemte, kolik lidí se o ni muselo postarat tak, aby nezahynula, muselo ji zkrášlovat, aby byla ozdobným stromem. A její hodnota bude každým dalším rokem stoupat, je to s ní podobné jako s uměleckým dílem,“ přiblížil Miloslav Studnička, ředitel botanické zahrady.
V klimatizované dodávce, aby měla pokojovou teplotu, přivezl bonsaj do Liberce Jaroslav Pišl. Právě on ji před dvaceti lety na Taiwanu od tamní rodiny koupil. Loučení je pro něj prý těžké. Liberecká zahrada je ale zárukou, že se jí bude dařit dobře, navíc se tu může kdykoli zastavit a podívat se na ni.
„Potřebuje pokojovou teplotu, venku by zmrzla, a také musí mít světlo. Je potřeba ji zalévat, stříhat a tvarovat,“ zdůraznil Pišl.
Květy krásně voní
Muraja latnatá patří do čeledi routovité, kam se řadí i citrovník nebo pomerančovník. Plody jsou bobulky s peckou a její květy krásně voní.
„Listy jsou členité a když se rozžvýkají, uvolní se z nich látka, která působí jako anestestikum. V exotických zemích je to běžný lék, když vás bolí zuby. Bolest sice ustane, ale úplně vám ochrnou ústa, takže máte problém hovořit,“ dodal Studnička.
Na výšku má nyní rostlina metr čtyřicet, v přírodě ale může vyrůst až v osm metrů vysoký strom. Často se však pěstuje jako keř, aby se dala sklízet a ani v Liberci ji nepustí výše, ale budou udržovat její současný tvar.
„Je to tropická dřevina, takže ji musíme připravit tropické mikroklima s trochu vyšší vlhkostí. Navíc musíme hlídat škůdce a používat takové postřiky, které rostlinu nepopálí a nepoškodí,“ doplnil ředitel.
Přesnou částku, za kolik bonsaj botanická zahrada koupila, nechtěl Studnička prozradit. Podle Pišla je ale její hodnota co rok, to tisíc korun. „Se zahradou jsme se ale domluvili na příznivější ceně,“ zmínil Pišl.