Váš snowboard je zcela nový, že?
Nestihla jsem ho tolik otestovat, ale věřila jsem mu. Jela jsem na něm jen v pátek a v sobotu. Po cestě do Cortiny jsem měla skvělý trénink. Na zahrazené sjezdovce jen pro mě, vyvezli mě skútrem. Měla jsem k dispozici dvě prkna, vyzkoušela jsem si je. Mám z toho radost. Prkno mě nezklamalo, je to můj miláček.
Skoro se zdá, že máte větší radost z nového prkna než z vítězství?
Je to tak, prkno se mnou bude celou dobu, celou sezonu.
Závod pro vás začala hodně těsnou osmifinálovou jízdou.
I pro mě to bylo strašně napínavý. Já jsem tam udělala docela velkou chybu, kterou jsem doháněla. Tady dole byla červená trať trochu rychlejší, to mi pomohlo, mohla jsem to trošku víc narovnat. Zázračně jsem to dohnala.
Vyhrála jste první jízdu o sedm setin.
To jsou takové setinky, že stačí, aby soupeřka trošku zahranila a je to.
Tušila jste hned po dojetí do cíle, že jste vyhrála?
Netušila. Viděla jsem lidi, jak jásali, tak jsem si říkala, že by bylo hezký, kdyby fandili zrovna mně. Pak jsem se koukala na tabuli a viděla jsem, že to tak opravdu je.
Pak jste postupovala dál, soupeřky padaly.
Bylo to takové trošku zvláštní, protože jsem vůbec nevěděla, jakou trať si vybrat. Jestli modrou, nebo červenou. Modrá byla rychlejší nahoře, červená zase postupně zrychlovala a doháněla. Nakonec jsem byla ráda, že soupeřka ve finále (Rakušanka Daniela Ulbingová) vybírala a rozhodla to za mě. Byla druhá v kvalifikaci, takže měla právo volby.
Ve všech jízdách jste i přes pád soupeřek jela dál agresivně. Proč?
Já se o to vždy snažím, protože se mi před pár lety stalo, že soupeřka dvakrát spadla, já jsem pokaždé zvolnila a nakonec mě ještě předjela. A potom jsme se o tom bavily o dva roky později a ještě mi řekla, že neměla zrovna svůj nejlepší den. To mě dodělala (smích). Beru to tak, že nemám čas se ohlížet. Nevím, jak velký problém ta druhá má, jestli jen zahranila, nebo tak.
Vyhrála jste, přitom se pořád tvrdí, že jste silnější spíše v obřím slalomu.
Je to tak, já se cítím silnější v obřím slalomu. Tohle mě taky překvapilo. V kvalifikaci jsem skončila čtvrtá, ale dokázala jsem to v každé jízdě vybojovat. Mám z toho radost a hlavně si myslím, že spoustu práce za mě udělalo tady to prkno, které je úplně nový a fantasticky se na něm jezdí. Já jsem se s ním dneska skamarádila. Je to taky práce tady toho miláčka (ukazuje na prkno) a taky celého týmu. Servismana Olsena, který ho připravil, Kuby (fyzioterapeuta), který mě masíruje a dává do kupy.
Ostatní padaly, vy jste zase bojovala se startem. Co se dělo?
Byly hned dvě nehody. Se Sabine Schöffmannovou jsem úplně propásla start, tam jsem ztratila tři desetiny. Nevím, usnula jsem tam. Hned ten další jsem měla pocit, že to doženu a vystartovala jsem o tři desetiny dřív, než se otevřela brána, takže jsem na ni narazila jako největší pako. Dost mě to naštvalo, ještě ve třetí bráně jsem si říkala, jak jsem pitomá. Potom mě to ale víc nakoplo do jízdy, a myslím, že to bylo docela dobré.
Splnila se vaše očekávání a byl pro vás paralelní slalom magický jako ostatní večerní závody?
Rozhodně se splnila. Mám z toho obrovskou radost. Konečně se mi takový závod povedlo vyhrát. Myslím, že je to poprvé. Vždy jsem si přála večerní závod vyhrát, protože pro mě má výjimečnou, magickou atmosféru.
Viděla jste hvězdy? My tady dole jsme neviděli nic.
Já mám pocit, že jsou vidět. Ale nekoukala jsem se, řešila jsem trať, protože to byl docela nervák si vybrat tu správnou.
Druhé místo v Carezze, vítězství v Cortině. To je snový začátek, že?Myslím si, že jsem si nadělila fantastický dárek k Vánocům. Jsem ráda, že je mi konečně lépe a mohla jsem si závod pořádně užít.
V neděli ráno prý už rovnou začínáte trénovat na lyžích. Čeká vás brzké vstávání.
Na brzké vstávání se netěším vůbec. Nesnáším to. Ale na trénink se těším. Bylo by super, kdybych si mohla vyzkoušet tenhle kopec, kde se jezdí svěťák na lyžích. Je totiž možnost, že tady na konci ledna nastoupím. Byl by to brutální přejezd přímo ze Slovinska, ale ta možnost tu je. Na lyžích jsem nestála dlouho, takže se opravdu těším.
Neměla byste si spíše odpočinout?
Ježíš.... to už jste jako moji trenéři (směje se). Nemyslím si, že bych byla tak blbá, abych se pouštěla do nějakých bláznivin. Cítím se už dobře, každý den je mi líp a líp.
