VIDEO: Při pokusech ve sklepě vzkřísil digitrony, úspěch má hlavně v USA

  • 90
Malá česká firma ze Zlínského kraje oživila dlouho zapomenutou technologii výbojek a skleněných trubic. O digitronové hodiny podnikatele Dalibora Farného je zájem zejména v USA, ale také v Brazílii nebo Rusku.

„Mé první pokusy byly ve sklepě pod rodinným domem asi na čtyřech metrech čtverečních, kde jsem měl propanbutanovou lahev s hořákem a pár skleněných trubic. Pomocí vakuové vývěvy jsem se z trubic pokoušel odčerpávat plyn a vůbec vytvořit nějaké výboje,“ říká dvaatřicetiletý Farný.

Výbojkové časostroje vyrábí pod hlavičkou firmy Glow Tube Research se sídlem v Březolupech u Uherského Hradiště. „K funkčním hodinám jsem dospěl metodou pokus-omyl,“ dodává.

Jeho výrobky jsou řízeny moderní elektronikou, která je připojená bezdrátově na internet, odkud se synchronizuje čas hodin. Jako zobrazovací element Farný a jeho tým - v současnosti ho tvoří šest lidí včetně účetní - používá vlastní elektronky.

Návrat digitronové módy

Samotné digitrony nejsou na trhu úplnou novinkou. První modely se začaly vyrábět v roce 1954, ale v sedmdesátých letech je z trhu vytlačily novější technologie. Nyní je o digitrony opět velký zájem. Cesta k oživení byla podle Farného spletitá. Vystudovaný softwarový inženýr digitrony dle vlastních slov objevil náhodou při brouzdání po internetu a ihned ho uchvátily.

„Od prvotního nápadu s výrobou elektronek v roce 2011 jsem začal sbírat střípky téměř zapomenutých vědomostí a také související technologie a nástroje. Zpracování skla, vakuum, čištění, zpracování plynů. Postupně během několika let se mi povedlo vyladit technologii zpracování a také dodavatelský řetězec a v roce 2016 jsem konečně mohl zahájit malosériovou produkci a zaměstnat lidi,“ říká Farný. Pro znovuoživení elektronkové módy musel zabřednout i do technické literatury z roku 1920.

Výroba elektronek a potažmo celých hodin je čistě ruční práce. Farný jich na zakázku za rok vyrobí několik desítek. „Všechny komponenty si musíme vyvíjet sami, většinu potom poptáváme u dodavatelů z celého světa,“ uvádí Farný, který komponenty nakupuje v zemích EU, Indii nebo USA.

Naprostá většina vyrobených časoměřičů putuje k zákazníkům do Spojených států, zbylé kousky do Kanady, Brazílie, Austrálie nebo Ruska.