Někde provozovatelé doplňkového prodeje potravin na školách s úpravou doplňkového sortimentu pro děti školou povinné problém nemají, jiní naopak uvažují, že skončí. Tvrdí, že nemohou najít sortiment, který by přísným limitům vyhlášky vyhovoval. (Osmiletá gymnázia zase řeší, jak zařídit, aby děti školou povinné v nižších ročnících měly přístup jen k vybraným potravinám, více zde).
Čerstvý dodatek ministerstva k pamlskové vyhlášceMinisterstvo zdravotnictví situaci na školách monitoruje a počítá s průběžnými doplňky vyhlášky na základě praktických připomínek z terénu i od výživových poradců. Právě na jejich základě ve středu pro provozovatele bufetů a automatů ve školách vydalo doplňující informace (ke stažení zde), kde najdou přípustné tolerance při uvádění výživových hodnot. Na základě zkušeností z praxe je budou dále aktualizovat. |
I odborníci na výživu si myslí, že některé limity jsou příliš přísné. Znění vyhlášky navíc nabízí jejich různý výklad a vznikají zbytečná nedorozumění. Ve vyhlášce uvedený zákaz samostatného prodeje másla se například často vykládá tak, že se dětem nesmí nabídnout pečivo namazané máslem.
Může, ale je potřeba k němu přidat i zeleninu, vysvětlují spoluautoři vyhlášky. Proto také ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravilo dodatek vyhlášky.
„Již dnes vyhláška umožňuje, aby školní bufety, které nabízejí potraviny výživově vhodné pro dětskou populaci, i nadále pokračovaly ve své činnosti. Z praxe vyplývá, že bufety připravující svačinky pro děti, nebo i automaty, jejichž provozovatelé se řídí výživovými doporučeními pro děti, problémy mít nebudou,“ ujišťuje Štěpánka Čechová, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví, s odkazem na údaje z monitoringu.
O tom, že už teď lze dětem ve školním bufetu nabídnout chutnou a zdravou svačinu, je přesvědčen i výživový poradce Petr Havlíček (rozhovor s ním zde), ukázal to i redakční test iDNES.cz (zde). Podívejte se, jak studentům chutnalo:
3. prosince 2016 |
Údaje z monitoringu ministerstva zdravotnictví ovšem také ukazují, že v řadě škol jsou stále hojně nabízeny jak cukrovinky, tak slané pochutiny nebo slazené nealkoholické nápoje. „Naším cílem je, aby byl doplňkový prodej potravin na školách v souladu s obsahem výukových programů zaměřených na výživu a zdravý životní styl, což v současné době často bohužel neplatí,“ konstatuje pro iDNES.cz tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Provozovatelé bufetů mají možnost požádat o pomoc odborníky
„Vyhláška je především krokem k vytváření zdravého školního prostředí, které nepřispívá ke vzniku obezity u dětí. Jde také o odstranění nesouladu mezi tím, co se děti o zdravém životním stylu učí, a tím, co je jim nabízeno,“ doplňuje Jarmila Rážová, ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
A navrhuje provozovatelům doplňkového prodeje na školách, aby se obrátili na odborníky na hygienických stanicích či ve Státním zdravotním ústavu, kteří jim se správným výkladem vyhlášky či s vhodnou skladbou potravinářského sortimentu vhodného pro děti pomohou.
Obezita i metabolické poruchy jsou stále častější„Za posledních 20 let se u nás zdvoj- až ztrojnásobil počet dětí, které trpí obezitou a nově se již u našich dospívajících objevují metabolické poruchy, které v minulosti byly výsadou osob starších 40 let. Jde především o cukrovku druhého typu, která se váže na obezitu a vede k rozvoji srdečně cévních onemocnění,“ konstatuje docentka Dana Müllerová z Ústavu hygieny a preventivní medicíny, která se s obézními pacienty s metabolickými komorbiditami setkává i ve své ordinaci a na přípravě „pamlskové“ vyhlášky se podílela. Výše uvedená onemocnění zhoršují kvalitu života, vedou k chronickému stonání a invaliditě a k jejich rozvoji napomáhá právě nesprávná výživa a nedostatek tělesné aktivity. „Vyhláška se dá vylepšovat, ale je třeba jí dopřát čas, a modifikovat ji teprve na podkladě zkušeností, které vyplynou z její realizace. Cílem není likvidace bufetů a automatů, snažíme se o to, aby nabízely zdravější potraviny, které posilují zdraví dětí a vedou i k naučení se zásadám správné výživy. Má tedy vést k invenci v tomto podnikání v tom dobrém slova smyslu,“ dodává lékařka. K regulaci sortimentu potravin nabízených ve školách přistupuje většina členských zemí Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) i zemí EU, zejména ve Skandinávii. Právě z publikace WHO při úpravě vyhlášky vycházela pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví (ke stažení zde). |
Také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bere tzv. „pamlskovou vyhlášku“ za svou. „Škola je jako instituce spoluzodpovědná za formování správných zdravotních návyků a zdravého životního stylu. Je proto nežádoucí, aby přímo ve školách vznikaly situace, kdy jsou žáci vystaveni vzájemně si odporujícím informacím – na jedné straně se v hodinách výchovy ke zdraví dozvídají o správné výživě a pitném režimu, na druhé straně jsou jim nabízeny nezdravé produkty,“ uvedlo pro iDNES.cz tiskové oddělení ministerstva školství.
Je automat či bufet s cukrovinkami opravdu takový problém?
Častým argumentem odpůrců vyhlášky je, že si děti sladkosti, smažené a solené brambůrky či slazené limonády mohou koupit kdekoliv jinde. „Jenže právě příležitost dělá „zloděje“. A pokud se jim tento sortiment navíc nabízí i s reklamou přímo na půdě školy, je to špatně,“ tvrdí specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková (více o zdravém jídelníčku zde).
„Děti samozřejmě neohrozí občasná konzumace sladkostí, které dostanou doma, nebo si je samy venku koupí. Umístění prodeje nezdravostí přímo na chodby škol ale neúměrně podporuje jejich konzumaci, pak si je děti mohou koupit každou přestávku. Dáváme jim tak najevo, že sladkosti jsou v pořádku. A hlavně si budují návyk. Chuť na hromady cukrů a dochucovadel si totiž člověk s věkem přenáší, takže jim tím budujeme závislost na další desítky roků,“ argumentuje specialistka na zdravotní prevenci
Ani ona se ovšem nediví, že řada školních bufetů s vyhláškou bojuje (jako například zde). V některých parametrech je i z jejího odborného pohledu vyhláška zbytečně přísná: „Například ve zbytečně nízkých limitech na obsah tuků - tedy pokud nejde o tuky průmyslově upravované. A jinde je zase příliš benevolentní, když například prošla výjimka pro ochucené mléko.“ (podrobnosti si poslechněte v tomto videu)
Přesto školní bufety s čerstvými kvalitními svačinkami podle ní už teď fungovat a prosperovat mohou. „Rodiče ví, že se najdou takové školy, kde podobná pravidla fungovala dokonce už před zavedením pamlskové vyhlášky,“ říká.
„Řadu jich znám ze svého působení v projektu Skutečně zdravá škola (více o jeho počátcích zde), ale existuje i řada dalších. Funguje například sociální podnik Férovka, nebo eSvačinky, kde si děti mohou objednávat svačiny dopředu na internetu podle své chuti. A na některých školách se děti v rámci praktické výuky učí, jak si mohou zdravou stravu připravit samy,“ argumentuje Slimáková.
To, že se na některých místech proti vyhlášce bojuje, přestože prošla řádným připomínkovým řízením, je podle ní dáno právě jejím významem. „Omezení jsou účinná a potravinářský průmysl to dobře ví. Ředitelé škol měli roky možnost doplňkový prodej ve školách regulovat, přitom výsledkem nezávislého sledování České školní inspekce zhruba dva tři roky zpět bylo zjištění, že naprostá většina sortimentu školních bufetů a automatů patří do skupiny těch nezdravých. Pamlskovou vyhlášku samozřejmě lze aktualizací vylepšovat, ale už nyní dětem i školám jen prospívá,“ je přesvědčena Margit Slimáková.
