Preparát slona má konkurenci jen v pražském Národním muzeu, tam ale mají slona afrického.
„Viděl jsem v zahraničí hodně preparátů zvířat, včetně slonů. Ale nikde nebyl tak kvalitní jako ten opavský,“ poznamenal ředitel zoo Petr Čolas, který doufá, že Calvin, byť z něj zůstaly jen kůže a kly, bude k vidění ještě desítky let.
„Zvířata se rodí i umírají. A je důležité, aby pomáhala i po smrti,“ zmínil a dodal, že preparát vysoký téměř tři metry a dlouhý čtyři a půl metru bude využíván k výukovým programům.
Devětadvacetiletý sloní samec žil v Ostravě od roku 2009, za svůj život se stal otcem čtrnácti mláďat, mezi nimi i populární Rashmi.
Loni se mu však na přetěžované pravé noze udělal absces, který si odmítal nechat ošetřit. Jeho stav se zhoršil natolik, že i odborníci ze zahraničí doporučili utracení. Jiná volba přesně před rokem nebyla.
Na preparaci pracovali odborníci asi půl roku. Zvláště náročné bylo přetvořit model slona afrického na indického.
„Stavba těla je hodně odlišná,“ poznamenal preparátor Miloš Malucha. Potvrdil, že práce na slonovi patří k vrcholům této profese. „Slon je nejtěžší suchozemský savec, tím je to dáno. Byla to velmi zajímavá práce,“ potvrdil.
Opavské muzeum má mnoho preparátů - zvláště afrických a asijských zvířat. Mnohé jsou v depozitáři. Ale už ne na dlouho. „Přírodovědné oddělení rozšíříme, bude dvakrát tak velké. Lidem ukážeme všechny skvosty,“ řekla ředitelka muzea Jana Horáková. Sbírku by jednou chtěla rozšířit i o hrocha.
