Ještě před rokem mělo dobývací území u Kostelan rozlohu 18,5 kilometru čtverečních, zatímco v současnosti má podle ČT pouhých 300 metrů. Moravské naftové doly (MND) tak ušetří na poplatcích, které musí odvádět státu a obcím. Jejich výše se pohybuje okolo 100 až 1 000 korun za každý hektar z dobývacího prostoru.
O konci těžby ropy na Kroměřížsku svědčí osud vrtu Lubná číslo 18. Denně vydá nanejvýš 1,5 metru krychlového ropy a v provozu je pouze v některé dny, řekl ČT provozní ředitel skupiny MND Michal Sasín.
Těžba ropy v okolí Kostelan ještě pokračuje východně od obce. Na okraji přírodního parku Chřiby zůstává několik průzkumných vrtů, z nichž nejhlubší má 1 500 metrů.
Pro Kostelany má konec těžby ropy i ekonomické důsledky. Těžaři dříve do obecního rozpočtu posílali kolem 400 tisíc korun ročně jako kompenzaci za pozemky v dobývacím prostoru. Příspěvky se postupně měnily a od roku 2010 se téměř každý rok snížily o několik desítek tisíc, uvedla televize.
Na jižní Moravě zůstávají v současnosti už jen tři místa s intenzivnější těžbou ropy, všechna na Hodonínsku - Dambořice, Uhřice a Žarošice. Podle údajů České geologické služby se v Česku v roce 2014 vytěžilo 147 tisíc tun ropy a a 198 milionů metrů krychlových zemního plynu.
Vrtná souprava hledá plyn na Hodonínsku:
23. října 2015 |
