Krakonoš chtěl růže, vyrostlo mu zelí. Všelék se vyvážel na Ostravsko

  • 1
Krakonoš prý chtěl, aby pod Vysokým nad Jizerou kvetly růže. V nehostinných a chladných horách mu místo nich vyrostlo červené špičaté zelí. Místní ho ovšem považují za zázračný všelék. Za komunismu se vozilo na Ostravsko, aby dodalo horníkům vitamíny.

Zelí na vysokém košťálu připomíná svým tvarem právě poupata růží, ale hlavně se pod názvem Vysocké proslavilo široko daleko jako všelék.
Pověst s Krakonošovým pokusem osázet hory růžemi, z nichž vzešlo zelí, zpracoval Karel Holec, rolník a básník z krkonošských Sklenařic.

„To Krakonoš kdys růži pěstovat chtěl, však růže vzala jiný směr, vytvořila špičatou hlávku jak Sněžka, co ze Sklenařic, z Vysokého, z Roprachtici i Tříče zná každá Češka,“ zrýmoval Holec.

Zelí na vysokém košťálu připomíná svým tvarem poupata růží.

Právě ve zmíněných obcích roste Vysocké zelí. Na polích ho má už jen několik rodin.

„Za komunismu se Vysocké zelí vagónovalo a vozilo na průmyslové ‚černé‘ Ostravsko, do kraje zamořeného exhalacemi, kde lidé potřebovali co nejvíce vitamínů,“ připomněl Holec.

„Vysocké zelí pěstovali už můj dědeček i tatínek. Nikde jinde než ve Sklenařicích a okolí se mu nedaří. Zkoušeli ho přenést k Jičínu nebo k Praze, ale tam hlávky vypadaly uboze,“ zmínil Holec.

Posiluje imunitu, podporuje plodnost

Kousek nad manželi Karlem a Marií Holcovými žijí Vondrákovi, největší „zelaři“ ve Sklenařicích. Právě Vondrákovi vypočítávají na svém webu blahodárné účinky Vysockého zelí, prověřené mnoha pokoleními zákazníků, ale i samotných zelařů.

A čím tedy legendární Vysocké zelí člověku prospívá? Velké množství vitamínu C a B12 se snoubí s provitaminem A, s draslíkem, hořčíkem, zinkem, sodíkem a manganem. Červené Vysocké zelí obsahuje dvakrát víc železa než bílé zelí.

Zvyšuje obranyschopnost těla proti rakovině, stresu, infarktu, vysokému tlaku a skleróze. Snižuje cholesterol, obnovuje vazivové tkáně, odstraňuje zácpu a využívá se při odtučňovacích kúrách. Podporuje rovněž plodnost.

Pití šťávy z kysaného Vysockého zelí pak omlazuje pleť a kůži, dělá ji vláčnou a ubírá na vráskách. Především však zabraňuje vzniku zhoubných onemocnění žaludku, tlustého střeva a jater.

Hlavatky i hlavatišťata

Mezi velké příznivce Vysockého zelí patří rovněž Václav Lábus, pedagog z katedry českého jazyka na Technické univerzitě v Liberci. Zelí pro něj však není pouze lahůdkou, nýbrž i předmětem jeho jazykového bádání.

„Zelí, jeho pěstování a také zelaři se projevují na Vysocku velmi zajímavě v pomístních jménech, která uchovávají obraz hospodaření, nářečí a tradice. Navíc jsou kulturně-historickým dědictvím,“ poznamenal Lábus.

Karel Holec a Vysocké zelí.

Například sazenice Vysockého zelí se nazývá hlavatka a záhony, na nichž hlavatky vyrůstaly se od nepaměti nazývaly „hlavatišťata“. Podle nich se jedné části Vysokého nad Jizerou říká Hlavatišťata nebo Na Hlavatišťatech.

„Zmínky o pěstování zelí na Vysocku se objevily už v první polovině sedmnáctého století. Špičaté červené zelí snad vykřížil profesor Vacek na vysocké škole. Pěstuje se tady hodně přes sto let,“ uvedl Holec.

Zelí se ve Sklenařicích musí sázet na slunná místa a pole potřebují hodně hnoje. „Aby bylo zelí dobře rostlé a šťavnaté, nechávalo se na poli někdy až do doby, kdy zapadalo sněhem,“ prozradil hospodář.