Podle Červeného seznamu se počet žiraf snížil za poslední tři dekády ze 157 na 97 tisíc. Žirafy se tak přesunuly z kategorie málo dotčených druhů do sekce zranitelných (klasifikační systém ohrožených druhů najdete zde). Zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) uvádí, že směrem k vyhynutí žirafy poslal růst populace na africkém kontinentu a s ním spojené odlesňování. Roli hraje také pytláctví a občanské války.
„Žirafy běžně vidíte na safari, ve sdělovacích prostředcích a v zoologických zahradách. Lidé včetně ochránců přírody si však neuvědomují, že žirafy zažívají tiché vymírání. Měli bychom s tím něco dělat, než bude příliš pozdě,“ sdělila serveru The Guardian ředitelka sekce IUCN pro ochranu žiraf a okapi.
Už v červnu varoval před vymíráním žiraf slavných ochránce přírody David Attenborough. „Tito něžní obři jsou přehlíženi. Všichni ví, v jakých potížích jsou afričtí sloni. A to jich zbývá asi půl milionu. Nikdo si však neuvědomuje, že po světě chodí mnohem méně žiraf, které už stačily v sedmi státech vyhynout,“ uvedl.
Podle Červeného seznamu žirafy zcela vyhynuly v Eritreji, Guineji, Mauritánii, Nigérii, Senegalu a pravděpodobně také v Mali. Kvůli ozbrojeným konfliktům je tento druh na prahu vyhynutí i v oblasti Súdánu. Vědcům zde však chybí přesná data.
Žirafa v Krugerově národním parku zachraňuje mládě, záběry z letošního září:
8. prosince 2016 |
Desetitisíce druhů na seznamu
Aktualizace Červeného seznamu potvrzuje zjištění velké studie zveřejněné v říjnu. Ta uváděla, že počet divokých zvířat se do roku 2020 zredukuje až o dvě třetiny v porovnání s rokem 1970 (více zde).
Na Červeném seznamu je nyní 85 tisíc druhů zvířat a rostlin, asi 24 tisícům hrozí bezprostřední vyhynutí. Vědci připomínají, že mnoho druhů uniká jejich pozornosti a vyhynou dříve, než je stačí poznat.
Vyhynutí pandy velké se vzdálilo, dobré zprávy vědci vyčetli z trusu |
Ochránci životního prostředí nepřinesli pouze špatné zprávy. Během pátrání objevili na 700 nových druhů ptáků a 233 dosud nepoznaných odrůd rostlin. Za posledních pětadvacet let se také rozšířilo území, které podléhá zvláštní ochraně. Nyní zabírá asi 14 procent veškeré plochy planety Země. Naproti tomu bylo za stejné období ztraceno 4,4 milionu kilometrů čtverečních divoké přírody. Polovinu veškeré plochy Země nyní zcela ovládá člověk.
Vědci upozorňují, že chráněná území často nepokrývají nejcennější přírodní společenstva. „Státy také zakládají chráněná území na odlehlých oblastech, kde nikdo nechce přetvářet krajinu. Tento postup nepomáhá chránit biodiverzitu. Měli bychom zakládat chráněná území tam, kde hrozí přírodě bezprostřední ničení,“ myslí si James Watson z Wildlife Conservation Society.
Podívejte se na dokument o žirafách:
