Vznikla na troskách starobylé Rovné, která se stala obětí odsunu německého obyvatelstva i vzniku vojenského prostoru Prameny. V klasických panelácích mělo najít svůj domov na tři tisíce lidí pracujících v zemědělství. Podle starosty Jaroslava Jandy se první informace o vesnici Rovná objevují někde kolem roku 1340. Až do roku 1945 se její dějiny nijak výrazně nelišily od obcí v okolí.
Konec druhé světové války a odsun původního německého obyvatelstva v podstatě znamenal její zánik. „Odejít muselo na 95 procent obyvatel,“ poznamenal starosta Janda.
A co nezlikvidoval odsun, zrušili vojáci. Rovná se totiž stala součástí Vojenského výcvikového prostoru Prameny. V roce 1954 buldozery starou vesnici srovnaly se zemí. Byla to bouřlivá doba. Vojáci nakonec zjistili, že vojenský prostor jim je malý, navíc se v okolí našla ložiska uranových rud a Slavkovský les byl zásobárnou vod pro karlovarské prameny. Vojáci proto odešli do nedalekého Doupova.
Jenže v 60. letech minulého století bylo najednou všechno jinak. Stačil jeden projekt s politickým pozadím. Města se měla přiblížit vesnicím a ty zase městům. Architekti se ale dostali pod politický tlak, aby do paneláků nacpali co nejvíce lidí. Proto vyprojektovali sedmipatrové budovy, do kterých se stále opírá západní vítr.
„V té době přišla komunistická strana s děsivou myšlenkou, že nechá v Československu vzniknout podle vzoru z tehdejšího Sovětského svazu typickou socialistickou vesnici. Rovná měla být vybudována jako účelová ves pro pracovníky socialistického zemědělství podle hesla: Společně pracovat, společně bydlet, společně se bavit,“ uvádí historik Slavkovského lesa Luděk Jaša.
Počet obyvatelv Rovné
|
A komunisté v tomto duchu na vrcholku prudkého svahu vybudovali hned několik panelových domů, které měly budovatelské heslo o společné práci i oddechu splňovat.
Původní středověká vesnice Rovná (Ebmeth) přitom byla vybudována v úžlabině ve svahu chráněném před zdejšími větry. Socialističtí architekti ale paneláky postavili na rovině nad bývalou obcí. Nic je nechránilo před rozmary přírody. Stavět se začalo v roce 1967 a sedmipatrové paneláky byly hotové v roce 1971.
„Velké netěsnosti v samotných budovách, minimální zateplení a hlavně veškeré plochy vystavené síle větru znamenaly, že náklady na vytápění byly v Rovné obrovské,“ popisuje Jaša chyby tehdejšího vedení státu. Nebyly ale jediné. Obyvatelé socialistické obce sice měli kde pracovat, ale chybělo prakticky veškeré zázemí pro jejich kulturní a společenské vyžití.
„Už v sedmdesátých letech vznikaly problémy. Lidé chtěli jít na vesnici, ale ne do paneláků, navíc sedmipatrových,“ dodal starosta.
Navíc se do drsných kopců nikdo nehrnul. A ten, kdo přece jen přišel, při první vhodné příležitosti zmizel. Komunisté dělali všechno pro to, aby se socialistická obec nevylidňovala. I kvůli tomu zde vzniklo učňovské učiliště, v 80. letech minulého století do obce s drsným počasím přicházeli dokonce studenti z rozvojových zemí.
„Vzniklo zde studijní středisko Filosofické fakulty Univerzity Karlovy pro zahraniční studenty rozvojových zemí. Nic z toho však nemohlo zastavit neustálý pokles počtu obyvatel, nezájem lidí o zdejší prostředí a pokles úrovně zdejšího bydlení,“ dodává historik.
Situace byla nakonec neúnosná i pro komunistický režim, který přestal do obce investovat. Rovná se dokonce vytratila i z tehdejších médií, která ji prezentovala jako ukázkovou. Další podobný experiment se pak už neuskutečnil.
Začátkem 90. let minulého století bylo sídliště v katastrofálním stavu, na některé balkony se ani nesmělo chodit. Mohla za to i práce stavbařů při budování sídliště. V mnoha bytech se ani nedal najít pravý úhel mezi panely. Opravy se dočkaly později, na řadu přišlo i zateplení.
Po roce 1989 se do Rovné stěhovali volyňští Češi, kteří odcházeli z Ukrajiny. Dočasně zastavili pokles počtu obyvatel.
Ač se zdá, že Rovná je znovu na pokraji konce, není to pravda. Přestavby se dočkala celá náves. Kulturní akce v Rovné jsou vyhlášené a navštěvují je i lidé ze širokého okolí. Na letošní setkání starousedlíků mělo původně přijet na 60 hostů, nakonec jich dorazilo 140.
Škola i školka jsou v Rovné zadarmo. Obec dodnes nabízí obyvatelům krásné a čisté životní prostředí. Lidé tady nikdy netrpí inverzí jako v okolních nížinách. Rovná je vždy nad ní. V obci dnes chybí jen velký zaměstnavatel.
