Lezec Ondra: Olympiáda je pro mě takhle paskvil. Jen sport mu nestačí

  • 53
V českém sportovním roce 2016 patří k největším hitům. Je ovšem lezec Adam Ondra „jen“ sportovec? „Potřebuju všechny ingredience,“ říká na to mladík, pro něž jsou stejně cenné tituly mistra světa i chvíle svobody strávené v přírodě.

Jen v tomto roce zažil, jak mu v plné pařížské hale Bercy tleskají za titul mistra světa. Pocítil také vrcholnou slast, když v listopadu v rekordním tempu zdolal extrémně obtížnou cestu Dawn Wall v Yosemitském národním parku – a v jeho těle se vyplavila euforie z osmi dnů na kolmé stěně.

To by byly největší úspěchy.

Ale co největší krása?

„Teď mě napadá Madagaskar. Dole v údolí ještě nevidíte africké planiny a savany okolo, vylezli jsme na vrchol, zapadalo slunce a byl to nepopsatelný, nevysvětlitelný pohled,“ líčí s vášní Adam Ondra.

DŘINA A KRÁSA PŘÍRODY. Adam Ondra při přelezu Dawn Wall.

23letý lezec je hitem posledních týdnů, vysloužil si i nominaci mezi nejlepší desítku Sportovce roku. To je v jeho odvětví takřka nevídané.

Patří sem? Na mistrovství světa už v minulosti bral i dvě zlata, nejen jedno jako letos, přesto mu největší ohlas zajistil až Dawn Wall. „Určitě to má svoji sportovní hodnotu, ale i něco navíc,“ říká Ondra. „Neumím říct, jestli je lezení životní styl, nebo sportovní aktivita. Je to prostě lezení.“

Chci celý zážitek

Je to trochu podobné jako srovnávat dva snowboardisty: jeden sviští po olympijské trati pro medaili, druhý se v prašanu pustí osamocen po pustém svahu – pro zážitek.

„Myslím, že je to velmi podobné,“ souhlasí. „Každého baví něco jiného. Pokud chce někdo dělat čistě sport, jen závodit a naplňuje ho to, dobrý. Mě naplňuje to, co dělám já. Vnímám všechny ingredience.“

Recept jeho světa je složen z titulů i z osobní radosti, ze soupeření s protivníky i s přírodou. A třeba i z krásy, jako na Madagaskaru.

Ondra je sportovní lezec a miluje také lezení ve skalách – třeba cestu Dawn Wall v masivu El Capitan.

„Závodní lezení je sport a výzva. Baví mě, motivuje mě trénovat. Ale pokud bych si musel vybrat jen jednu věc, pak určitě lezení ve skalách,“ říká. „To je celý zážitek. Pěkný den strávený venku. Dostanete se na různá místa, procestujete celý svět. Bez těchto ingrediencí by mě lezení nikdy tak strašně nebavilo.“

Pro odborníky je dávno hrdinou a průkopníkem, většina fanoušků ho právě objevuje. A on je tak trochu paradoxně za výkon na skále najednou v konkurenci olympijských medailistů z Ria, biatlonistky Koukalové, ikony Sáblíkové...

„Trošku se stydím a jsem nervózní. Snad to bude dobrý,“ culí se.

Ondrovy schopnosti by mohly být českým trumfem pro letní hry 2020, kde sportovní lezení zažije premiéru. Jenže on sám poví: „Olympiáda je pro mě v této podobě paskvil.“

Chceme všechno, dáme málo

Pokud patříte mezi ty, již neznají lezecké disciplíny, tady jsou: lezení na rychlost, lezení na obtížnost a takzvaný bouldering. V Tokiu se sice Ondrův sport dočká slavnostní premiéry, leč v roli kočkopsa. Udělí se jen jedna sada medailí za součet tří zmíněných náležitostí.

„Kuriózní. Kombinaci se moc nikdo nevěnuje,“ líčí Ondra. „Jako by někdo z MOV řekl: Lezení je různorodé, chtěli bychom všechno, ale dáme vám jenom jedny medaile. Myslím, že přesně v ten moment má přijít federace a říct: My si myslíme, že to je nerozumné. Místo toho se rozhodla: My to uděláme.“

EXTÁZE VE SKALÁCH. Adam Ondra během přelezu Dawn Wall.

Tady z Ondry mluví člověk, jenž „chce všechny ingredience“. Rychlostní lezení má své specialisty, již bojují se stopkami na neustále stejné cestě. Pilují ji dokola a dokola, takřka v robotickém tempu. „Je to spíš atletika,“ říká. On se věnuje obtížnosti a boulderingu: „Tam musíme být připraveni na všechno. Pokaždé je to jiné, musíme umět novou cestu přečíst.“

Je asi naivní si myslet, že by se šéfové jeho sportu dobrovolně vzdali olympijské účasti, byť se kompromis zrodil k nevoli téměř všech. „Nechtěli nikoho naštvat, ale podle mě to naštve mnohé,“ říká Ondra. „Pokud by vybrali jen rychlost, mrzelo by mě to, ale myslím si, že by lezení na olympiádě mělo větší šanci na úspěch. A pak by třeba přidali i další sady.“

Zatím se neví, jak se disciplíny budou bodovat. Ustoupí mechanická rychlost umu lezců typu Ondry? Pak by měl slibné vyhlídky. „Doufejme, že to bude úspěšný start. Čas ukáže,“ zamyslí se. „Ano, je to paskvil, ale snad se díky olympiádě mediálně zviditelní lezení, já i myšlenky, které bych chtěl šířit.“

Třeba to, že bez určitých ingrediencí zůstane i ten sebelepší recept pokaždé jen ochuzenou verzí.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž