„Nebyly tam žádné projevy, bylo to velmi střídmé, jen pohřbili popel za přítomnosti rodiny a vlády,“ popsala bez dalších podrobností agentuře AFP průběh ceremonie francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová. Na hřbitov neměla přístup veřejnost ani novináři.
Podle agentury Reuters by měla kubánská televize přinést později záznam ceremonie, od přímého přenosu upustila. Smuteční průvod s urnou doprovázený vojáky ve slavnostních uniformách vyšel po půl sedmé místního času (po 12:30 SEČ) z parku Revoluce. Podél silnice zpívaly tisíce lidí národní hymnu a volaly „Yo soy Fidel!“ (Jsem Fidel!). Kubánci provázeli průvod po celé trase, i u hřbitova Svaté Ifigenie byl dav lidí tak velký, že zablokoval přístupovou cestu.
Castrova urna byla uložena poblíž hrobky kubánského národního hrdiny Josého Martího, který byl koncem 19. století hlavní postavou kubánského boje za nezávislost na Španělsku. Na stejném hřbitově je pochována řada slavných Kubánců, mimo jiné i syn zakladatele známé likérky Emilio Bacardí, který byl santiagským starostou, nebo legenda kubánské hudby Compay Segundo.
Nedělním pohřbem skončilo pietní shromáždění, jimiž se po celý týden Kubánci loučili se svým revolučním vůdcem. Urna s popelem muže, který vládl své zemi půl století, dorazila do Santiaga v sobotu poté, co projela celým ostrovem. Na cestě se s Fidelem Castrem loučily desetitisíce lidí. Urna přikrytá kubánskou vlajkou na armádním voze projela symbolicky po místech, na nichž Castro v lednu 1959 oznamoval vítězství revoluce a porážku Batistovy diktatury.
Zemřel vůdce Kuby Fidel Castro |
V sobotu večer místního času se pak v Santiagu de Cuba konalo poslední veřejné rozloučení s Fidelem Castrem. Proslov před zaplněným náměstím Revoluce a po boku jihoamerických levicových státníků pronesl Castrův mladší bratr Raúl. „Slibujeme, že budeme bránit vlast a socialismus,“ hřímal současný prezident Kuby, oblečený v armádní uniformě, podobně jako to skoro celý život dělal Fidel, než uniformu vyměnil za teplákovou soupravu značky Adidas.
Raúl Castro připomněl milníky v životě svého bratra, aniž by použil slovo bratr. O svém o pět let starším bratrovi mluvil jako o „lídrovi revoluci“ či ho nazýval „comandante“ (velitel, velící důstojník). Fidel podle něj mimo jiné dokázal, že je možné „se vylodit s bárkou Granma, odolat nepříteli, hladu, dešti i zimě“ nebo „porazit za 72 hodin žoldáckou invazi v Zátoce sviní a pokračovat v kampani vymýcení analfabetismu“.
Příbuzní z exilu na pohřeb nepřijeli
Nejzajímavějším sdělením Raúla Castra ale v sobotu večer bylo, že předloží v parlamentu zákon, který zakáže, aby se po Fidelu Castrovi pojmenovávaly ulice, náměstí či se mu stavěly pomníky (psali jsme zde). Tak si to prý přál jeho bratr za svého života i po své smrti, chtěl se tak vyhnout „kultu osobnosti“, který podle serveru BBC provázel další komunistické vůdce jako byl Vladimír Iljič Lenin, Josif Stalin či Karel Marx.
Nedělního pohřbu se zúčastnili jen příbuzní a nejbližší přátelé. Někteří členové rodiny ale dali předem vědět, že nedorazí. Jako například Fidelova sestra Juanita Castrová. Ta před pár dny miamské televizi Miami América Tevé řekla, že se na Kubu nevrátí ani živá, ani mrtvá. Juanita, která emigrovala do USA v 60. letech, také vyjádřila obavy, že smrt Fidela Castra neznamená konec diktatury.
S Castrem se přišly rozloučit tisíce Kubánců:
4. prosince 2016 |
