V místech někdejšího židovského hřbitova je dnes park určený mimo jiné k venčení psů. Ministerstvo vnitra nyní zamítlo námitky města a potvrdilo jeho vyhlášení kulturní památkou. | foto: Petr Josek, AP

Prostějovský židovský hřbitov je i přes odpor radnice kulturní památkou

  • 16
Starý židovský hřbitov u reálného gymnázia a základní školy v Prostějově se definitivně stal kulturní památkou. Ministr kultury Daniel Herman zamítl námitky prostějovské radnice a rozhodnutí o prohlášení za památku potvrdil. Na místě je pohřbeno přes dva tisíce židovských obyvatel Prostějova.

Nová prostějovská kulturní památka není na první pohled tak přitažlivá a atraktivní jako například secesní skvosty v podobě Národního domu nebo budovy radnice, o to víc ale odkazuje na důležité historické momenty v dějinách města.

„Chtěl bych věřit, že se tak uzavřela smutná kapitola nepochopení historických a náboženských souvislostí ze strany části prostějovských občanů i politické reprezentace města, protože v usnesení ministerstva kultury se přímo potvrzuje pietní význam tohoto místa,“ doufá Tomáš Jelínek, zástupce charitativní americké nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer, která o rehabilitaci původního historického židovského hřbitova usiluje již řadu let.

Náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer vysvětlil, že město se proti prvotnímu rozhodnutí ministerstva o prohlášení za kulturní památku odvolalo hlavně z toho důvodu, že současný stav je už úplně jiný než v první polovině minulého století.

„Uplynula dlouhá doba a stav se změnil. Dnes jsou tam technické sítě a je tam přístup do školy. Domnívali jsme se, že připomínka hřbitova na památníku je vyhovující,“ sdělil náměstek.

Na hřbitově byly pohřbeny dva tisíce židovských obyvatel města

Dnes je před reálkou v Prostějově parkoviště a park, kde lidé venčí psy. V zemi leží ostatky 1 924 židovských občanů města. Prostějov byl po řadu století významným duchovním centrem, po Mikulovu bylo zdejší ghetto druhé největší na Moravě.

Na hřbitově jsou pohřbeni předkové světoznámého filozofa Edmunda Husserla, Michael Zweig, zakladatelé rodiny literátů Zweigových nebo významný židovský myslitel a rabín Cvi Jehošui Ha Levi Horowitz.

„Dospěl jsem k závěru, že ve vztahu k prostějovské židovské obci jde o významný doklad historického vývoje. Hřbitov má zároveň vztah k významným osobnostem a historickým událostem,“ uvedl ministr Herman.

Proti rehabilitaci židovského hřbitova podepisují někteří místní obyvatelé a rodiče dětí z blízké školy petici. Spoléhají se však na neplatné a v řadě případů zavádějící argumenty mnohdy na hraně antisemitismu (psali jsme zde).

Hřbitov zlikvidovali nacisté, lidé použili kameny i na dlažbu

Židovský hřbitov vznikl v roce 1801. Za druhé světové války ho na nátlak nacistů zlikvidovalo město Prostějov.

Židé nejprve majetek odmítli prodat, město se proto pokusilo hřbitov podle protektorátních předpisů znárodnit. To se však nepodařilo a hřbitov nakonec radnice za německého starosty Maxmiliána Girtha koupila jako arizovaný majetek.

Náhrobky město následně rozprodalo nebo rozdalo firmám a obyvatelům Prostějova a okolí.

Nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer, která se zavázala, že veškeré náklady spojené s případnou rehabilitací pietního místa zaplatí, loni zahájila pátrání po ztracených náhrobcích.

Kameny totiž skončily například jako dlažba na dvorku nebo stavební materiál. Zapomenuté náhrobky se našly v Drozdovicích, Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích nebo v Žešově. Naposledy šlo o náhrobek Nanni Stummové, která zemřela 1. září 1853 ve věku 67 let.

„Po roce 1946 jsme se snažili zachránit naše životy, ale je naší povinností pečovat také o naši historii a ctít památku mrtvých,“ řekl nedávno vrchní vídeňský rabín Arie Folger, který patří mezi desítku nejdůležitějších rabínů Evropy.

Sám vedl v Prostějově modlitbu u příležitosti 200. výročí úmrtí vrchního prostějovského rabína Cvi Jehošui Ha Leviho Horowitze. Návštěvníkům parku se tak naskytl neobvyklý pohled na skupinu rabínů modlících se v parku, hrob význačeného duchovního představitele totiž nic neoznačuje a při akci tak sloužila jako „náhrobek“ deska v jeho podobě.

Podívejte se, jak se rabíni modlili v parku, který býval hřbitovem