„Většinou je chtějí majetnější lidé, dvě třetiny jsme postavili v okolí Prahy,“ říká jednatel Tebrixu Michal Terendy. Bunkrů, jež majitele chrání před přírodními katastrofami, průmyslovými haváriemi i atomovými či chemickými zbraněmi, letos v Česku vyrostlo několik desítek.
Průměrný kryt pro čtyři až šest lidí vybavený pro přežití tří měsíců pod zemí vyjde na 3 až 3,5 milionu korun. Stěny má z 30 centimetrů širokého železobetonu a je v hloubce tří metrů.
Většinou mají několik místností, vlastní zásobárnu vody, napojení na monitoring meteorologické, radiační i chemické situace a systém varování před událostí, to vše za pancéřovými dveřmi.
Ve Švýcarsku jsou privátní kryty běžné. Podle šéfa odboru ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru Daniela Miklóse však v Česku jde o výstřelek bohatých. „Soukromé kryty nejsou systémovým řešením, protože je lepší mít lidi pod dohledem a vědět o nich, než když se někdo soukromě schová pod zem,“ říká Miklós.
Redaktorka MF DNES nedávno testovala, jak přežít s potravinovým balíčkem, který občanům doporučuje německá vláda:
