Sociální sítě v posledních letech změnily nejen každodenní život většiny lidí, ale také pohled, který zprostředkovává dění ve válečných konfliktech. K propagaci své ideologie je dlouhodobě používá například Islámský stát. Během ofenzivy u Mosulu se však staly také nástrojem v rukách iráckých a kurdských vojsk.
Propaganda Islámského státu na síti se zadrhla |
Vojáci zašli tak daleko, že na Facebooku živě vysílají záznam z postupující ofenzivy, píše The Independent. Kdo se neodváží vysílat živě, zásobuje své sociální sítě alespoň krátkými klipy po dobytí dalšího území či snímky z pálení vlajek Islámského státu.
Samostatným trendem je fotografování takzvaných vítězných selfie. Na Twitteru, Instagramu a Facebooku lze najít snímky usměvavých vojáků, kteří do objektivu ukazují vítězné gesto, ale i zakrvácené bojovníky. Těm často po boji chybí nadšení z vítězství, ale chtějí dát vědět svým blízkým, že jsou stále naživu. Raritou jsou selfie pilotů letounů F-16.
اليوم اول طيار عراقي يكمل دوره قائد تشكيل 4 طائرات وكذلك دورة معلم الطيران على طائرة ال اف 16 #الموصل_تعاد #بالحدباء_نلتقي https://t.co/Q0bJ3HhdhZ
Sociální sítě jako zdroj informací
Vojáci mají u sebe telefony a malé kamery téměř neustále. Z materiálů sdílených na internetu si lze udělat poměrně přesný obrázek o tom, jak vypadá plánování a samotná exekuce ofenzivy proti džihádistům. Ze sociálních sítích lze získat informace o vývoji bitvy dříve, než přijdou s tiskovým prohlášením irácké úřady.
„Ve válečných zónách lidé často využívají sociální sítě jako hlavní zdroj informací,“ vysvětluje Jean-Marc Rickli z výzkumného institutu King’s College London a Geneva Centre for Security Policy. „Samozřejmě, že jsou tyto informace neobjektivní. Pokud však víte, jaké účty sledovat, můžete se k informacím dostat dříve, než se objeví v médiích,“ dodává.
Pro vojáky však sdílení materiálů z bojiště skrývá i celou řadu nebezpečí. Neuvážená publikace příspěvků předává nepříteli cenné informace. Pokud příspěvek obsahuje i přesnou polohu vojáka, může dostat irácké a kurdské jednotky do velkých problémů.
Muž si pořizuje selfie u hořících ropných polích u města Karája (19. října 2016)
I přesto někteří vysoce postavení velitelé sociální sítě hojně využívají. Mnozí se těší pozornosti tisíců lidí, kteří čekají na další čerstvé informace přímo z bojiště. Velitelé se s lidmi často pouštějí do diskuzí a vzbuzují v nich naději na brzkou porážku islamistů.
Příběhy bez kontroly
V tomto ohledu vyniká zejména kurdský generálmajor Fadhil Džamil al-Barwárí, velitel elitních Zlatých brigád. Na sociálních sítích pravidelně sdílí oslavné fotografie úspěšné ofenzivy. „Toto je vítězná selfie s mladíkem v osvobozeném městě Bartella. Už zanedlouho budeme v centru Mosulu,“ sdílel jen krátce poté, co irácká vojska obsadila toto křesťanské město.
Podle Rickliho se staly sociální sítě nedílnou součástí válečných konfliktů. Mohou formovat názor veřejnosti více než zavedená média. Problémem jsou také pro vládu, která v minulosti mohla tok informací korigovat. Nyní je zcela v rukách obyčejných lidí.
#Iraq's ISOF Lt. Omar Naji, who hails from #Mosul, taking a selfie immediately following an IED explosion. (via @thestevennabil) #MosulOps https://t.co/x0uctyetBK
Z bojišť totiž do světa neproudí jen fotografie a videa ze slavných vítězství spojeneckých vojsk. Civilisté na internetu zveřejňují následky nevybíravého chování iráckých vojáků i následky humanitární krize v oblastech bojů. Příspěvky popisující tvrdou vládu Islámského státu dokonce pronikly do zavedených médií.
Válka z pohledu teroristů IS. Spíš než s protivníky bojují sami se sebou |
Armáda zahájila ofenzivu s cílem dobýt druhé největší irácké město Mosul z rukou islamistů 17. října. V postupu do centra byly dosud nejúspěšnější speciální jednotky, které operují východně od řeky Tigris. Další síly postupují k Mosulu z jiných směrů a ze vzduchu operaci pomáhají letouny mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy.
Ofenziva u Mosulu je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílejí se na ní desítky tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic (více o ofenzivě čtěte zde).
