Zoo chce díky nové samici zvýšit šanci na odchov tohoto poddruhu nosorožců, kterých ve volné přírodě podle odborníků žije na 20 tisíc jedinců. Sedmihodinový přesun z Německa zvládla Temba bez problémů. Ve Dvoře Králové se zabydlela v nové ubikaci v zázemí zoologické zahrady.
„Po příjezdu a přesunu zvířete z nákladního vozu do ubikace jsme na něm sice pozorovali lehkou nervozitu, ta ale k převozu do nového prostředí patří,“ popisuje zoolog Jiří Hrubý.
Jižní nosorožci na rozdíl od jiných druhů ve volné přírodě běžně žijí v početnějších stádech. Temba si zvyká na nové prostředí. Ošetřovatelé ji začali už také pouštět do venkovního výběhu a zanedlouho by se měla začít přátelit s Pamirem a Jessicou.
„Naším cílem je Tembu brzy připojit ke stávajícímu páru, aby vznikla funkční skupina, a zvýšili jsme tak šance na odchov,“ říká Jiří Hrubý. Šance jsou poměrně slušné i díky tomu, že Temba v Erfurtu už dvě mláďata porodila.
Chov jižní formy skončil v roce 1980
Nosorožce tuponosé jižní začala zoo chovat v 70. letech minulého století. Během pár let se skupina rozrostla až na 12 jedinců a ošetřovatelům se povedlo odchovat také dvě mláďata.
V roce 1978 se však zoologická zahrada zaměřila na extrémně ohrožené severní bílé nosorožce, kteří dnes už ve volné přírodě vyhynuli. Na světě zbývají poslední tři jedinci, všichni jsou majetkem dvorské zoo a všichni žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta.
Chov jižní formy úplně skončil v roce 1980. Obnovit tradici se zahrada rozhodla teprve před několika lety, kdy se do Dvora Králové vrátil samec Natal. Zanedlouho k němu přibyla čtyřiadvacetiletá samice Jessica a minulý rok také devítiletý samec Pamir, jenž přicestoval z Belgie.
„Zaznamenali jsme sice pokusy o páření, zatím se ale samici nepodařilo zabřeznout,“ říká Jan Stejskal, který má v zoo na starosti mezinárodní projekty. Natalovi je už 43 let a je prakticky vyloučené, že by se mohl úspěšně spářit.
Nosorožci možná budou i v safari
Pokud by se zahradě povedlo nosorožce rozmnožit, mohli by se v příštích letech objevit v Africkém safari Josefa Vágnera. Na rozdíl od nosorožců dvourohých, v jejichž chovu je Dvůr Králové nejúspěšnější, jsou totiž více společenští a mají klidnější povahu.
„Neříkám, že to bude za rok, ale přemýšlíme o tom,“ dodává Stejskal.
Nosorožci tuponosí jižní jsou nejpočetnějším druhem afrických nosorožců. Hned po slonech jsou největšími suchozemskými savci, vážit mohou i více než dvě tuny.
„Přibližně dvě desítky tisíc jedinců obývá oblasti jižní Afriky, ale také Keňu, Ugandu nebo Zambii, kam byli v minulosti úspěšně introdukováni,“ upřesňuje mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová.
Největší úspěchy si východočeská zoo připsala v chovu nosorožců dvourohých. Od 70. let minulého století se zde narodilo 44 mláďat, čtyři z nich se ošetřovatelům povedlo vrátit do volné přírody.
Letos v červnu odletěla do tanzanského národního parku Mkomazi čtyřletá Eliška (o transportu jsme psali zde). V letošním roce už přišli na svět dva samci a naposledy v říjnu samice (více čtěte zde). V současnosti žije ve Dvoře Králové 17 nosorožců dvourohých.
