Letošní přírůstky v Zoo Praha jsou hvězdné, slůně pokřtí Karel Gott

  • 0
Dvě letos narozená slůňata jsou bezpochyby těmi největšími letošními přírůstky pražské zoo a překvapením roku pak narození samečka Ajabua gorile Shindě, u které už chovatelé v březost vůbec nedoufali. Nicméně chovatelé z Troji jsou pyšní i na přírůstky zdánlivě nenápadné nebo získané z jiných zoo.

Vlevo Max, vpravo slůně narozené 7. října, kterému se právě vybírá jméno.

V pražské zoo se k 21. listopadu 2016 narodilo a vylíhlo celkem 1191 mláďat 223 druhů. Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek mezi těmi nejcennějšími samozřejmě uvedl dvě letošní první „stoprocentně pražská slůňata“, jejichž narození je jasným potvrzením, že odborníci pražské zoo patří ke světové chovatelské špičce.

Mládě hrocha obojživelného Fanda.

Velkou radost mají v Troji také z narození Fandy, mláděte hrocha obojživelného. A největší překvapení pak letos bezesporu přineslo nečekané narození gorilího samečka označované dokonce za zázrak (jak gorila Shinda 23. dubna 2016 nečekaně porodila, čtěte zde).

2. listopadu 2016

Slůňata, hroch Fanda a gorilí sameček Ajabu patří k současným „hvězdám“, za kterými do pražské zoo míří nejvíc návštěvníků. Chovatelé jsou však hrdí na spoustu dalších významných odchovů i přírůstky, které získali z jiných zoo.

Z letošních 223 rozmnožených druhů - a z těch, které letos do Prahy přicestovaly odjinud, aby doplnily chovné skupiny - vybrali ty nejzajímavější či nejvzácnější. A jsou mezi nimi překvapivě tak zdánlivě obyčejné druhy jako zmije obecná, křeček velký, černý čáp nebo neznámý klokan.

1. Hvězdná sloní mláďata

Bahno sloni evidentně milují od malička, Tamařino slůně narozené 7. října není výjimkou. Jméno mu právě vybírá veřejnost, pokřtí ho Karel Gott s dcerou Charlottou 27. prosince 2016.

Půlroční Max (o jeho narození více zde) a téměř dvouměsíční syn slonice Tamary jsou prvními slůňaty, která se tu nejen narodila, ale byla tu i počata, což je ve více než osmdesátileté historii chovu slonů v pražské zoo obrovský úspěch.

Podívejte se, jak si ani ne týdenní Max užíval první jarní vycházku:

13. dubna 2016

Sloní stádo v Zoo Praha nově tvoří skupina devíti slonů a patří tak mezi deset největších stád těchto chobotnatců chovaných v Evropě v lidské péči. Obě slůňata vyrůstají spolu, pohromadě se svými matkami Janitou a Tamarou, a mají tak vlastně jedinečnou příležitost vyrůstat ve sloní školce. Snáze se tak naučí vše potřebné pro život. A kdy se Tamařin prcek vážící 120 kilogramů konečně dočká svého jména?

Při hlasování o jménu slůněte lze vybírat ze tří variant: Rudolf, Nandimithra a Hanno. Zatím dávají hlasující přednost krásnému českému jménu Rudolf.

Jméno pro Tamařino slůně vybírá veřejnost od 1. listopadu ze tří možných: Rudolf, Hanno a Nandimithra. Hlasování je mírně zpoplatněno a za to lze v tomto hlasování vyhrát spoustu zajímavých cen, třeba se stát na den chovatelem (podrobnosti najdete zde) a výtěžek půjde na výstavbu nového pavilonu goril (vysvětlení, proč výstavba ještě nezačala, najdete zde).

Max je starší a silnější, tak to někdy mladšímu a drobnějšímu slůněti dává patřičně najevo. (1. listopadu 2016)

Hlasování je možné prostřednictvím DMS, koupí hlasovacího lístku v areálu Zoo Praha (právě ten je soutěžní) či on-line platbou a uzavře se 27. prosince 2016 v pravé poledne. Už dvě hodiny poté se slůně dočká křtu. A jeho kmotrem nebude nikdo jiný než Karel Gott. Jak uvedl na tiskové konferenci Miroslav Bobek „Nedovedu si představit, kdo hvězdnější by to mohl být.“

2. Gorilí sameček Ajabu jako překvapení a zázrak současně

Mláděti Shindy mělo od svého počátku obrovskou chuť do jídla i do života.

Na narození obou slůňat se nedočkavě čekalo, ovšem absolutně překvapivé bylo, když jednu dubnovou sobotu po poledni nečekaně a úplně bez problémů porodila své první mládě gorila Shinda. „Vzhledem k Shindiným dřívějším komplikacím jsme se vzdali naděje, že se čtyřiadvacetiletá samice ještě dočká potomka a o její březosti nikdo nevěděl,“ připomněl Miroslav Bobek.

Osamostatňující se sameček Ajabu se svou matkou Shindou. Skupina goril nížinných je i se třemi mláďaty ve stávajícím pavilonu spokojená, potenciální hrozba další podvodně tu ale bohužel stále je - pavilon byl postaven v nejnižším možném bodě areálu pražské zoo.

Sameček pojmenovaný Ajabu, tedy zázrak (o křtinách více zde), se pomalu ale jistě osamostatňuje, prozkoumává své okolí a navazuje vztahy s ostatními členy gorilí skupiny. Kromě své matky tráví nejvíce času s bratry Nuruem a Kiburim.

Podívejte se, s jakou suverenitou vyrazila novopečená matka Shinda se svým sotva dvoutýdenním mládětem ven, na zelenou trávu (více zde):

Shinda si užívá čerstvou trávu a šťastně svírá v náručí své vytoužené mládě.

3. Fanda jako první hroší mládě narozené v novém hrošinci

Vedle svých rodičů vypadal Fanda ve třech měsících jako drobek, i když už měl dobře přes metrák.

Maruška a Slávek, populární pár hrochů obojživelných, přivedl své třetí mládě na svět 28. ledna. A bylo to poprvé v novém Pavilonu hrochů, otevřeném v roce 2013. Šestnáctiletá Maruška porodila během noci ve speciálním odstavném boxu s bazénem, což kopíruje situaci ve volné přírodě. I tam samice před narozením mláděte opouští skupinu a mládě se rodí na mělčině podél břehu.

22. dubna 2016

Maruška s mládětem se s otcem Slávkem opět spojili tři týdny po porodu, poté byla rodina z obav o nechtěné zabřeznutí samice na několik týdnů opět rozdělena. Momentálně jsou všichni tři pohromadě a samec Slávek se k malému Fandovi chová úžasně - k radosti chovatelů je k němu ohleduplný a dovádí s ním.

4. Hrabáč kapský, další vytoužené mládě samice Kvídy

Letošní mládě mravenečníka dostalo jméno Nyota.

20. srpna 2016 hrabáčice Kvída porodila své čtvrté mládě, jehož otcem je samec Draco. Na rozdíl od těch předchozích, z nichž dvě uhynula krátce po porodu a to loňské se samo napilo až devátý den (bez náročné péče chovatelů by nepřežilo) začalo letošní mládě hned po narození samo pít od matky a výborně prospívá. Samička dostala jméno Nyota a váží již 13 kilogramů.

5. Lester jako prospívající syn Hannibala

Letošní mládě mravenečníka dostalo jméno Nyota.

Jako jedno z nejbizarnějších letošních mláďat se 20. ledna narodilo páru mravenečníků velkých, tedy jedněm z nejbizarnějších savců na Zemi a pro pražskou zoo je to první mládě v celé historii jejich chovu.

13. listopadu 2014

Pyšnými rodiči jsou samice Ella a samec Hannibal, kteří do zoo přišli v létě 2014 a na podzim probíhaly jejich námluvy (viz video výše a článek zde). Mládě zprvu vypadalo jako miniatura svých rodičů a několik prvních týdnů trávilo na zádech matky. Teď už má 20 kilogramů a přestože je nebojácný, když ho něco vyděsí, běží se k matce rychle schovat. Stále s ní i spí, přes den ale bývá aktivnější, takže ho lze zastihnout vzhůru a dobře si ho prohlédnout.

6. Mláďata zmije - jeden z nejdůležitějších odchovů

Zmije obecná.

Zmije obecná je jediným jedovatým hadem ve fauně České republiky a pražská zoo je chová a vystavuje ve venkovní expozici našich plazů na Zakázance, kde se také v srpnu 2014 narodila první mláďata.

Odchovali je v zázemí a kurátor plazů Zoo Praha Petr Velenský zdůrazňuje, jak je chov zmije obecné v umělých podmínkách náročný: „Vyžaduje přesnou kombinaci tepla, chladu a vlhka, mladé zmije jsou navíc velmi vybíravé. V přírodě loví žabky a mláďata ještěrek a jejich převedení na dostupnější mláďata hlodavců je náročné.“

Přesto se začátkem dubna tohoto roku odchované samičce narodilo pět mláďat. „Tím jsme u tohoto nesnadného a choulostivého druhu dosáhli druhé generace v lidské péči,“ spokojeně konstatuje Petr Velenský, který je pyšný i na další výjimečné odchovy.

7. Želvičky hvězdnaté - velmi náročné na chov

Vzácná odchovaná mláďata želv hvězdnatých.

Želva hvězdnatá se letos rozmnožila v pražské zoo poprvé. Tyto krasavice totiž patří mezi suchozemskými želvami k nejnáročnějším. „V jejich chovu je třeba simulovat střídání vlhkých a suchých období a umožnit želvám přirozený životní rytmus s dlouhými úseky odpočinku a neaktivity,“ vysvětlil Petr Velenský.

Trio dospělých želv obývá společně s několika druhy středoasijských ještěrů prostornou expozici v pavilonu šelem a plazů. Tvoří ho dospělý pár, který zoo obdržela v roce 2014 darem od soukromého chovatele, a samička, která byla do záchranného centra Zoo Praha umístěna jako mládě v roce 2004. Obě samičky loňskou zimu opakovaně kladly vajíčka a výsledkem je osm zdravých mláďat, která se odchovávají v zázemí pavilonu velkých želv.

8. Zejozob africký

Zejozob africký.

Zejozob africký je černě zbarvený čáp, který se živí zejména různými plži a mlži, a proto musí umět obratně otvírat zobákem rozmanité ulity a lastury.

„Chov každého potravního specialisty v lidské péči s sebou nese vždy větší úskalí, proto jeho zvládnutí bývá nezřídka vrcholnou chovatelskou disciplínou,“ vysvětluje kurátor ptáků Antonín Vaidl. Mezníkem se stal import jednoho páru z přírody v roce 1996 a příchod páru z umělého odchovu, pak se začalo dařit zejozoby uměle odchovávat a Zoo Praha se tak stala čtvrtou evropskou zoo, kde se umělý odchov podařil. Letos to bylo rekordních 7 mláďat zejozobů od tří rodičovských párů.

9. Loríček rudobradý

Loríček rudobradý se živí jen fíky v různých stupních zralosti.

Loríček rudobradý nežije nikde jinde než v nížinných lesích severovýchodní Nové Guiney a ve volné přírodě se živí především různě zralými fíky. Zoo Praha je chová od roku 1997, první mláďata tu odchovali po šesti letech.

Celkem se zatím podařilo odchovat 10 mláďat těchto potravních specialistů, z čehož rekordní čtyři v letošním roce. Aktuálně tohoto pestře zbarveného papouška chovají jen tři evropské zoo a ta pražská je zároveň jediným místem, kde se rozmnožování tohoto druhu daří.

10. Křeček velký z Madagaskaru není žádný obyčejný křeček

Křeček velký.

Křeček velký je kriticky ohrožený druh madagaskarského hlodavce, kterému domorodci říkají „vococa“ a je zařazen na tzv. seznam „EDGE“, tedy seznam zvířat, která jsou evolučně jedinečná a zároveň globálně ohrožená.

„Chov křečků velkých založil známý zoolog, spisovatel a ochranář Gerald Durell. Když v posledních letech poklesl jejich celosvětový stav v lidské péči na posledních 50 jedinců, začal se díky úspěšným odchovům v pražské zoo tento trend obracet,“ popsal kurátor savců Pavel Brandl. Dvě letošní mláďata jsou devátým a desátým, které se Zoo Praha podařilo odchovat.

11. Velemyš obláčková mívá jen jedno mládě

Velemyš obláčková.

Velemyš obláčková není žádná obyčejná myš, ale největší myšovitý hlodavec světa, který žije v korunách stromů mlžného lesa na ostrově Luzon. Stromovému životu je přizpůsobená do té míry, že mládě přisáté ke strukům se pohybuje se samicí prakticky hned po narození ve větvích stromů.

Pražská zoo založila chov tohoto druhu mimo Filipíny v roce 2007, vede jejich Evropskou plemennou knihu a pod jejím koordinátorstvím dosáhl stav evropské populace velemyší obláčkových letos více než sto jedinců (z toho v Praze 15). A to pouhých devět let od dovozu prvních dvou chovných párů. A to mívají pouze jedno mládě ve vrhu, maximálně 2x ročně.

12. Klokan Hagenův

Klokan Hagenův.

Klokan Hagenův je pralesní druh klokana z Nové Guineje, o kterém se zatím téměř nic neví. V současné době je v Evropě v lidské péči pouze ve třech chovech - jeden chov je v USA, další pak v Indonesii a na Filipínách.

V Zoo Praha byli klokani Hagenovi po několik let součástí noční expozice Indonéská džungle. Po letošním přesunu do zázemí se zadařil první porod a v současnosti pokračuje odchov malého klokana, který zatím neopouští matčin vak. Jedná se zřejmě o první odchov tohoto druhu v Evropě.

13. Dikobraz palawanský je dalším zajímavým odchovem

Dikobraz palawanský, kterému se letos v Zoo Praha narodilo první mládě.

Páru dikobraza palawanského, který do Zoo Praha přišel v červenci tohoto roku a o jehož způsobu života v přírodě se téměř nic neví, se 31. října narodilo první mládě. To během své návštěvy Zoo Praha pokřtil známý cestovatel, etnograf a spisovatel, pan Miloslav Stingl. Mládě dostalo jméno Miro.

14. Dvojčata přivedla na svět kočka rybářská

Dvouměsíční kotě kočky rybářské je malá hravá šelmička.

Mláďata kočky rybářské se narodila 14. září a oba jejich rodiče mají šrílanský původ. Odchov je významný i proto, že otec dosud nemá v evropském chovu žijící potomky ani příbuzné. Naše „rybářky“ tak reprezentují izolovanou populaci tohoto mimořádného, na mokřadní prostředí specializovaného druhu kočky. Kvůli úbytku přirozeného prostředí čelí rybářská kočka velkému tlaku a je jedním z aktuálně nejohroženějších druhů malých kočkovitých šelem.

15. Chápan středoamerický

Chápani středoameričtí během komentovaného krmení pro návštěvníky Zoo Praha. Skupinu tvoří dospělý samec a samice s mláďaty.

Mládě chápana středoamerického, které se narodilo 11. října, je šesté odchovávané mládě v pražské zoo a v této skupině. Ve volné přírodě je kriticky ohrožený, podle odhadů odborníků během tří generací klesl jejich počet o 80 %. Na vině je odlesňování kvůli půdě pro chov dobytka, dříve také kvůli pěstování banánů a kávovníku, ve všech případech na export pro americký a evropský trh. V dlouhodobé perspektivě se chovu chápanů středoamerických věnuje v Evropě pouze pražská zoo.

16. Sup mrchožravý

Sup mrchožravý

Sup mrchožravý je nejohroženější druh evropského supa, pro nějž vede Zoo Praha evropský záchranný program a jako jedna z mála evropských zahrad ho také zdárně odchovává. „Letos jsme pod adoptivními rodiči odchovali jedno naše mládě společně s dalším, vylíhnutým v pařížské zoo. To bylo v srpnu v rámci reintrodukčního programu supů mrchožravých vypuštěno v Rumunsku do volné přírod,“ popsal kurátor Antonín Vaidl.

Navíc letos přicestoval vzácný samec supa mrchožravého Einstein - minulý pátek z amerického Dallasu. Vylíhl se v přírodě a posléze se dostal do zoo, kde žil jako jediný známý jedinec svého poddruhu v USA. Jedná se o geneticky velmi vzácného samce, který pochází z Afriky, pravděpodobně z rezidentní populace, a proto bylo rozhodnuto o jeho přesunu do Zoo Praha, která se angažuje v projektech zaměřených na pomoc těmto supům přímo v jejich jihoevropské domovině. Navíc za posledních deset let odchovala nejvíce mláďat supů mrchožravých v Evropě, vede pro supy evropskou plemennou knihu, záchovný program (EEP) a je také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (VCV). Einstein nyní stráví měsíc na karanténě, návštěvníci Zoo Praha ho uvidí na jaře.

Další z důležitých příchodů - chřestýšovec mangšanský

Vzácné jedince najdete i v doprovodné expozici Velemlokária – obývá ji například mohutný jedovatý had chřestýšovec mangšanský, ke kterému letos přibyl ještě chovný pár.

Chřestýšovec mangšanský je jedním z nejvzácnějších hadů světa, objevený teprve v roce 1995. K samci, který žije v expozici ve Velemlokáriu, se letos podařilo sehnat mladý dospělý pár. „Jejich velmi čilé sociální interakce jsou velmi nadějným příslibem do roku 2017,“ těší se Petr Velenský.

Pekari Wagnerův

Zoo Praha chová i příbuzné pekari páskované (na snímku).

Kvarteto zvláštního druhu pekariho, známého od sedmdesátých let minulého století pouze z fosilních záznamů, přišlo do pražské zoo v červnu.

První žijící zvířata byla pro vědecký svět objevena v Argentině v blízkosti paraguayského a bolivijského trojmezí. V Evropě tento druh chová pouze pět zoologických zahrad a na seznam ohrožených druhů je veden v kategorii ohrožených. V přírodě je odhadován jejich stav na zhruba 2000 jedinců, ze všech žijících druhů pekari je nejméně početný a nejcitlivější na lidské zásahy.

Nosál bělohubý nahradí nosála červeného

Nosálové nejsou žádní individualisti, na každý podnět reagují jako smečka, tedy všichni naráz. Na snímku nosál červený, jehož chov bude postupně nahrazen nosály bělohubými.

V Zoo Praha byl dlouho chován nosál červený, který je zařazen na seznamu invazivních druhů, které v případě úniku do přírody mohou představovat ohrožení pro druhy původní. Nyní je proto nahrazován vzácnějším druhem, nosálem bělohubým. V současnosti jsou v Zoo Praha dvě samičky, ke kterým přibude příští rok i samec.

Lachtan jihoafrický

Lachtaní samička Wendy.

V říjnu 2016 se realizovala výměna samiček lachtana jihoafrického: samička Wendy, dcera samce Melouna a vnučka legendárního Gastona, již dospěla a musela proto opustit svoji skupinu. Odcestovala do Zoo Rostock, odkud k nám na oplátku čtvrtek 27. října přicestovala nová samička lachtana jihoafrického, Ronja. Obě zahrady tak získaly nepříbuzné jedince do svých chovů.

Pokud si chcete vybrané letošní přírůstky prohlédnout ještě jednou v souhrnné fotogalerii, máte možnost. Naživo je to ale jednoznačně větší zážitek.

NEJ přírůstky roku 2016

Navíc je třeba právě na tuto neděli 27. listopadu, která bude první adventní, pro návštěvníky Zoo Praha připraven bohatý program.

V 15 hodin představí v Údolí slonů jedinečnou sbírku starožitných ankusů, poté bude následovat komentovaná ukázka výcviku slonů a v 17 hodin rozsvítí herečka Eliška Balzerová spolu s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem tradiční vánoční strom. Navíc budou mít všichni návštěvníci, kteří přijdou po 15. hodině, vstup za 1 korunu.