Ten příběh až trochu připomíná faustovskou smlouvu s ďáblem. Hlavní roli v něm ale hraje italský automobilový závodník Ugo Sivocci a obyčejný zelený čtyřlístek. Ikonická značka, kterou Alfa Romeo dnes označuje nejsilnější motorizaci svých modelových řad, Sivoccimu přinesla podle legendy vytoužený úspěch. A pak kvůli ní přišel o život.
Sivocci se k autům dostal prakticky hned, jak se začal nový obor v Itálii etablovat. Už před Velkou válkou pracoval pro milánského výrobce aut De Vecchi & C. A s jeho vozy začal i závodit. V roce 1913 dojel druhý v nepříliš významném závodě do vrchu Parma – Poggio di Berceto. A těsně před vypuknutím války stihl i sicilskou Targu Florio. Závod, který pro něj měl být v budoucnu osudovým, dokončil šestý.
Ugo a Enzo, nerozluční přátelé
Válku Sivocci prožil poměrně komfortně. Továrna se přeorientovala na letecké motory, závodník v ní pracoval jako mechanik. V roce 1919 převzala výrobu značka Construzioni Meccaniche Nazionali. Podivný projekt stál na přestavbách vysloužilých podvozků malých nákladních aut na auta osobní, po kterých byla velká poptávka. Ten stejný rok potkal Sivocci v baru neznámého jedenadvacetiletého mladíka z Modeny. Představil se jako Enzo Ferrari a hledal práci. Sivocci mu dohodil místo testovacího pilota v CMN. A z obou mužů se stali nerozluční parťáci.
Ještě v roce 1919 jedou ve dvou vozech na Sicílii – znovu pokusit štěstí v Targa Florio. Po cestě je zastihne sněhová vánice. Napadnou je vlci, které Ferrari zažene střelbou z revolveru. Když konečně přijedou do Neapole, zjistí, že nemají dost peněz na trajekt na Sicílii. Ferrari přemluví jakési námořníky, kteří je nakonec převezou přes průliv. Sivocci v závodě dojede sedmý, Ferrari v půli odstupuje kvůli technickým problémům a snaží se dostat do cíle v Palermu. Když přijede, jsou už všichni pryč. Jen Sivocci na něj trpělivě čeká.
Pořád jenom druhý
Když si Ferrari domluví na podzim 1920 místo u Niccoly Romea, Sivocci jde samozřejmě s ním. Na jaře 1921 už zase společně závodí. V závodě Parma – Poggio di Berceto je Sivocci znovu druhý, nadšený tisk si ale všímá nerozlučného týmu závodníků s naleštěnými rudými alfami a větší jim velkou budoucnost; 29. května znovu startují na Sicílii se třemi vozy. Campari dojede třetí, Sivocci čtvrtý, Ferrari pátý. V červenci už trojlístek dominuje závodu na novém okruhu v Mugellu, Sivocci je druhý. Stejně jako v roce 1922 na Targa Florio, na podzimní ceně v Monze. Pro sedmatřicetiletého Itala začínají být ta druhá místa poněkud frustrující...
Smolný čtyřlístek pro Ascariho
Na konci dubna 1923 se jede opět Targa Florio. Alfa Romeo nasazuje opět celý „tovární tým“. A Sivocci se rozhodne zkusit trochu pomoci svému štěstí. Na přední masku svojí Alfy Romeo RL si namaluje čtverec se zeleným čtyřlístkem. Závod se pro něj nevyvíjí špatně, po třech kolech se o vedení přetahují s týmovým kolegou Ascarim a Minoiou na Steyru. Nakonec se pořadí v mnohahodinovém závodě ustálí – vede Ascari, druhý je Sivocci.
Přibližně po sedmi hodinách je Ascari na dohled cíli. Že by ani čtyřlístek Sivoccimu nepomohl? Naopak! Ascariho auto dvě stě metrů před cílem zastavuje kvůli poruše. Ascariho mechanik, který závod absolvuje s ním, rychle hledá závadu a za pomoci dvou diváků ji opraví. Pilot velkoryse pomocníkům pokyne, ať si přisednou a projedou cílem symbolicky společně. Sotva přejedou cílovou čáru, zastavuje je pořadatel a kroutí hlavou: „Závod musíte celý absolvovat ve stejné sestavě jako na startu, jinak budete diskvalifikováni.“ Ascari rychle otáčí auto a veze dvojici diváků těch pár set metrů zpátky. Sotva je vyloží, vyřítí se do cílové rovinky Sivocciho Alfa se startovním číslem 13 a po sedmi hodinách, osmnácti minutách a třech sekundách od startu vyhrává. Konečně pokořil Targu Florio. „Odteď budu vozit čtyřlístek na kapotě vždycky,“ povídá rozesmátý Sivocci novinářům.
Nešťastná sedmnáctka a chybějící čtyřlístek
V neděli 9. září se jede v Monze Velká cena Evropy. Alfa Romeo na ni nasazuje novou zbraň – model P1. Od projektu si všichni hodně slibují – dohlížel na něj sám Guiseppe Merosi, nestor, který stál u zrodu Alfy v roce 1910. A hlavním testovacím jezdcem byl další doyen továrního týmu Alfy, osmatřicetiletý Ugo Sivocci.
ZDARMANávštěva v muzeu Alfy Romeo Slavná italská automobilka loni otevřela zrekonstruované muzeum ve svém sídle v Arese na předměstí Milána. Vstup do fotogalerie ZDE   |
V sobotu je na programu kvalifikace. Tým do poslední chvíle řeší technické problémy s novým autem. Na čtyřlístek není čas. „Namalujeme ho na auto až na závod,“ říká Sivocci ostatním. O pár desítek minut později vylétne z trati a ve zdemolovaném autě umírá.
Jeho smrt má pro závodní projekt Alfa Romeo dalekosáhlé důsledky. Projekt P1 je zastaven. Guiseppe Merosi je odvolán. Startovní číslo 17, se kterým Sivocci havaroval, je navždy vyřazeno, žádný italský jezdec už jej nikdy nepoužije. A všichni tovární jezdci Alfa Romeo si na své vozy na počest Sivocciho začnou malovat zelené čtyřlístky v bílém trojúhelníku namísto původního Sivocciho čtverce. To na památku, že tým už nikdy nebude kompletní.
A samotná Alfa Romeo? Přinesl jí Sivocciho čtyřlístek štěstí? Vlastně ano. Po odvolání Merosiho přetáhl Enzo Ferrari od Fiatu Vittoria Jana. Geniálního konstruktéra, díky kterému rudé alfy kralovaly evropským tratím až do začátku padesátých let a z jejichž pověsti milánská značka těží dodnes.
