Na počátku debaty Ovčáček přiznal, že dotyčný článek nenašel. „Kdybych ho našel, oznámil bych to s velkou pompou a radostí,“ řekl Ovčáček. Dodal, že stále prověřuje všechny stopy. Kromě Přítomnosti prý pročítá Lidové noviny, kam Peroutka také přispíval. Podle Ovčáčka jsou články v Lidových novinách ještě horší než ty z Přítomnosti.
„Nežaluji někoho kvůli historickým výkladům a něčím názorům. Má žaloba se týká toho, že prezident Zeman řekl, že byl Peroutka fascinován zrůdným učením, a dokazují to dva články,“ upozornila Kaslová. „Byla bych moc ráda, kdyby se mohl omluvit přímo prezident, ale zákony to neumožňují,“ dodala.
Podle Ovčáčka je prezidentská kancelář s výsledkem soudu spokojena. „Řeší se otázka, kdo se má omlouvat. Musela by se omlouvat celá republika,“ tvrdil hradní mluvčí. Ovčáček nazývá článek „Hitler je gentleman“ stále jako „nedohledaný“.
V Rozstřelu se Ovčáček pustil do hodnocení Peroutkova psaní před druhou světovou válkou. Podle něj Peroutka artikuloval politiku druhé republiky a protektorátu.
„Já na výklady historie pana Ovčáčka reagovat nebudu,“ odmítla Kaslová Ovčáčkova slova. Připomněla, že Ferdinand Peroutka skončil v koncentračním táboře a odmítl se podílet na vedení tehdejší kolaborantské Přítomnosti. Tím si Peroutka vysloužil návrat do koncentračního tábora.
Kaslová několikrát zopakovala, že Peroutku musí hodnotit odborníci, ne Miloš Zeman, ani jeho mluvčí, a dokonce ani ona sama. „Může mít pan Ovčáček koníčka, že se o to zajímá, ale není žádný odborník,“ uvedla s tím, že o hodnocení Peroutkovy práce spor nevede. „To není cílem sporu, cílem je omluvit se za výroky, které nejsou pravdivé,“ komentovala odbíhání od tématu.
„Nechápu, proč přistupujeme na hru pana Ovčáčka, že teď budeme hanit Peroutku. To je metoda, která tady fungovala celá léta. Já jsem byla do roku 1989 zčásti pranýřovaná za to, z jaké rodiny jsem,“ zlobila se Kaslová.
Nicméně prezidentský mluvčí na ni nebral ohled a pokračoval v interpretaci jiných Peroutkových článků. „Pokud se bavíme o článku, který nebyl nalezen, tak jeho duch je dokládán těmi ostatními články od podzimu 1938 do konce srpna 1939. To jsou materiály, které byly rozporovány i v Londýně,“ uvedl.
Komunismus mě nefascinuje, ujišťoval mluvčí Ovčáček
Hosté Rozstřelu také odpovídali na otázky čtenářů. „Myslíte, že je prezident gentleman?“ zněl dotaz na Terezii Kaslovou. „Kdyby byl gentleman, tak se dokáže omluvit,“ odvětila. K tomu Ovčáček řekl, že prezident se už omluvil. Avšak Zemanova omluva se týkala pouze toho, že se nepodařilo článek najít.
Hradní mluvčí čelil otázce, zda je fascinován komunismem. „Nejsem fascinován komunismem. Mně se vždycky líbí, když mi jsou předhazovány články z Haló novin. Je to legitimní, beru to a budu s tím konfrontován,“ uvedl.
Kaslová s Ovčáčkem se také věnovali článku Parlamentních listů, který mluvčí sdílel a který upozornil, že Kaslová je také vnučkou člena protektorátní vlády. „Nemyslím si, že to bylo vkusné, ale čekala jsem to,“ řekla Kaslová s tím, že si příbuzné nikdo nevybírá. „Ale co to proboha má společného s kauzou, o které se bavíme?“ kroutila hlavou Kaslová. „Mně ten článek zaujal, a tak jsem ho publikoval,“ opáčil Ovčáček.
Rozhodne ještě Nejvyšší soud
„Pan prezident podle mě a mé rodiny urazil mého dědečka. Hluboce se nás to dotýká,“ vysvětluje Kaslová, proč se kvůli výrokům prezidenta Zemana soudí.
Městský soud v Praze jí v září dal částečně za pravdu. Kancelář prezidenta se podle něj má omluvit za Zemanův výrok, že je Peroutka autorem článku Hitler je gentleman. Nemusí se však omlouvat za tvrzení „nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky,“ byť ani tentokrát není Peroutka jeho autorem. (více o verdiktu zde).
Jak Kaslová, tak Hrad podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Kancelář prezidenta navíc požádala, aby se zatím nemusela omlouvat, dokud Nejvyšší soud nerozhodne. Ten jí bleskově vyhověl. Podle něj by případná omluva byla pro Hrad nevratnou újmou, kdyby s dovoláním uspěl (více o rozhodnutí zde).
Hrad se Peroutkův článek s názvem Hitler je gentleman snažil dlouhou dobu najít. Zeman to dal za úkol právě Ovčáčkovi.
Ten ho do konce lhůty stanovené prezidentem nenašel. Koncem června však sliboval, že jej bude i nadále hledat ve svém volném čase (více zde). Hradu nepomohla ani vyhlášená odměna 100 tisíc korun pro nálezce.
